Follow along with the video below to see how to install our site as a web app on your home screen.
Poznámka: This feature may not be available in some browsers.
Prohlížíte si 19.jamku jako neregistrovaný uživatel s omezeným přístupem. Pro vytvoření nových témat, přístupu do neveřejných částí fóra, možností reakcí atp. se zdarma zaregistrujte nebo se přihlašte.
Vizuálně krásnější hřiště v ČR nenajdete, z blízkých zemí, co znám, snad jen Adamstal v Rakousku se Casa Sereně může rovnat.
Kvalita hracích ploch minimálně srovnatelná s top resorty v Česku, ale ta krajina kolem - lesy, malá klidná vesnička a hlavně klid - jen vítr a zvěř Vás provázejí při hře.
Každá jamka úplně jiná a hlavně snadno zapamatovatelná, jinde mi utkví v hlavě maximálně pár jamek, tady si po hře vybavuji úplně všechny.
Jenom škoda, že je tak těžké se sem dostat, jedná se čistě o privátní hřiště, které má prý členů méně než prstů na jedné ruce.
O tomhle hřišti vím už hodně let a mým snem bylo si ho jednou zahrát. To se mi konečně povedlo a očekávání jsem měl pochopitelně velký.
Začnu drivingem, který je po vzoru Oaks bez krytých odpališť a bez rohoží. Zkrátka se odpaluje čistě jen z trávy. Dopadová oblast je ale bez ničeho. Když to srovnám s Oaks, kde jsou 3 target greeny v top kvalitě, tak tady Casa trošku zaostává.
Kvalita všech hracích ploch je perfektní. Odpaliště velká, rovná, měkká. FW krásně hustý, bez chyb, takový pěkný koberec. Greeny byly famózní. Na rychlejších jsem asi ještě nehrál. Na puttingu před hrou jsem si postavil míčky na místě, který jsem považoval za rovinu a míčky se mi začaly samovolně rozjíždět. V ten moment jsem si uvědomil, že to bude na hřišti asi sranda. Nemýlil jsem se
Malé srovnání greenů s Oaks. Tady byly rychlejší, ale na Oaks mi přišly ještě o chlup lepší v tom smyslu, že tam jsou tvrdší, takže mnohem méně náchylné na jakékoliv poškození. Tady mi přišlo, že ke konci dne už greeny nějaký ty nerovnosti měly. Ale možná to bylo jen tím, že v předchozích dnech dost pršelo.
Layout se mi celkově líbil, i když například Dolní Dobrouč je v tomhle směru zajímavější, ale to je dáno tím, kde se hřiště nachází. Casa není v žádných horách, ale díky velké modelaci terénu jsou jednotlivý jamky za mě zajímavý.
Teď budu možná riskovat ban, ale dovolím si malý nesouhlas s @requo Nepřijde mi, že by se hrálo více jamek nějak naslepo. V podstatě jediná jamka naslepo za mě byla čtyřka. Na ostatních jamkách jsem žádný pocit nejistoty neměl. Celkově bych celý hřiště zařadil mezi ty přehlednější.
Co se týká obtížnosti, tak mi to vlastně nepřišlo nějak hrozný. Celkem široký FW a velký greeny. Jediný, čím se hřiště brání, je pekelný heavy rough a velmi rychlý greeny. V tomhle mi přijde třeba Oaks podobný. Mě osobně tohle vyhovuje víc, než například Dýšina., která je pro mě těžší. Navíc ze žlutých odpališť se mě v podstatě netýkaly žádný bunkery v dopadových zónách. Všechny bych měl "papírově" přestřelit. To, že občas (resp. spíš často) trefim driver jako vocas, je věc jiná.
Celkovej pocit je výbornej. Rád bych si tu zahrál znova. Hřiště mi přišlo takový dospělý. Vhodný pro turnaje té nejvyšší úrovně.
Přílohy
IMG_1886.webp
150,2 KB
· Zobrazení: 258
IMG_1887.webp
99,2 KB
· Zobrazení: 256
IMG_1888.webp
144,9 KB
· Zobrazení: 254
IMG_1891 (1).webp
124,7 KB
· Zobrazení: 249
IMG_1892.webp
168 KB
· Zobrazení: 286
IMG_1893.webp
165,8 KB
· Zobrazení: 251
IMG_1894.webp
145,1 KB
· Zobrazení: 284
IMG_1895.webp
127,6 KB
· Zobrazení: 247
IMG_1896 (1).webp
172,2 KB
· Zobrazení: 292
IMG_1897.webp
180,2 KB
· Zobrazení: 299
1 Jamkař označil toto hodnocení jako velmi užitečné.
V rámci turnaje Crystal Open jsem si potřetí v životě zahrál Casa Serenu. Sice nám polovinu turnaje pršelo, ale nebyly to provazy deště, dalo se to. Hřiště je famónzní, greeny 11,8, fairwaye jak peřinka, roughy mistrovské, vše nachystáno na finále Raiffeisen Open profesionálů. Hřiště má skvělý layout, rozhodně stojí za to se tam aspoň jednou podívat. Jakmiel to pošlete někam mimo, je to prostě konečná, vyklepnout se to prakticky nedá. Jediná chybička byly bunkery, byly hodně mokré a moc se to z nich nedalo. Kdo má možnost, určitě si zahrajte
1 Jamkař označil toto hodnocení jako velmi užitečné.
No, skoro vše již bylo napsáno.
Vynikající stav všech hracích ploch, rychlé greeny atakující 10 stop, bunkery vzhledem k počasí mokré, ale bez kamení.
Takto navržené hřiště se mi líbí, i když první hra bývá složitější, spousta jamek slepá. Při znalosti kam hrát myslím, že vlastně není ani těžké. Jediné, čím se může bránit jsou dobře umístěné bunkery, nehratelný a nehledatelný rough a rychlé greeny.
Služby i personál na úrovni spíše výjimečné, vše dotaženo do posledního detailu. I ty jinde otravující informačně/buzerující obrazovky jsou z buggy odstraněny.
Opravdu rád si zahraji znovu, tentokrát už trochu budu vědět kudy kam.
Na hřišti jsem hrál poprvé a nezahrál jsem ho podle svých představ. Nemyslím si, že by za to však mohlo hřiště, které žádné snadné body ani neslibuje - takový pocit: mysli si o mě co chceš, já jsem tady, vypadám jak vypadám a buď to umíš, nebo ne. Nebudu ti to ulehčovat. Jsem spokojeno samo se sebou... líbit se ti nemusím. Najdi si ke mně cestu sám, ulehčovat ti to nebudu.
Areál je poměrně komorní, v sobotu velmi klidný. Personál ochotný, nenásilný, velmi profesionální - jako kdyby se tu zastavil čas. Velmi příjemné. Raději jsme před hrou seděli u snídaně a kávy, než se jít rozehrát - což možná byla chyba. Alespoň u mě. Takže jen pár kontaktních patů na cvičném grýnů a šlo se. Kupte si birdie kartu, pomůže to v navigaci a orientaci na hřišti. Cedulky next tee byste hledali těžko, a s ohledem na to, že nikdo před vámi a ani za vámi... k orientaci pomůžou ale i cesty pro bugy. A tady víc než jinde - je dobré u sebe mít někoho ve flajtu, kdo už hřiště hrál.
První devítka - jde se tunelem pod cestou poměrně daleko, na odpaliště jedničky, cesty pro bugyny jsou vydlážděné zámkovou dlažbou. Ani mě to nerušilo, jelo se po tom s vozíky velmi příjemně. Jamky mi ze žlutých odpališť nepřišlo nijak dlouhé, v celku bezpečně by se dalo odehrát celé i "neútočně" a konzervativně. Z červených odpališť je ještě kratší a úhly mi přišly výrazně lepší. První devítka - jamky 1 a 2 ok, no a potom jsem už měl jenom jednu velkou frustraci. Hodně se hraje na slepo, takže pokud nemáte naprosto přesné a rovné rány, i mírná odchylka od směru znamená po 150 a více metrech téměř jistě ztracený míček. Kolem všech vzorných fervejích a rafech jsou traviny. Velmi, velmi husté. Ani kousek není u dopadových zón milosrdně vysekán. Nic. Dokáže to být pěkně frustrující.
Druhá devítka mi přišla už mnohem lepší - možná kombinací více faktorů: viděl jsem většinou, kam hraju + už jsem si zvykl + a už jsem stejně měl strašidelné skóre z první devítky.
Grýny rychlé, hodně modelované. Bunkery místy tvrdší, ale to přičítám spíš teď těm dešťům. Překvapilo mě, že všechny hrábě byly striktně celé v bunkerech. A malé hrábě - ono je to asi šumák, když do bunkerů nehrajete, ale pro nás, co jsme jich navštívili více, je to z těch hran nad pískem uhrabat nějak rozumně pro vyššího člověka poměrně obtížné.
Vizuálně je hřiště ale krásné a obrovským benefitem je klid. Byli jsme na hřišti v jednom 4 flajtu skoro sami a je to skoro až takový zvláštní, nezvyklý pocit. Chyběli mi ti ostatní golfisti a takový ten golfový ruch! Zajímavý zážitek. A jak se vlní kolem ta vysoká tráva... připomínalo mi to scénu z Gladiátora, tu úplně závěrečnou, kdy už prochází hrdina za svoji rodinou těmi lány... věřím, že když by člověk šel sám, že by tu mohl strávit hodiny kocháním se a pozorováním těch vlnících se travin.
Hřiště mi přijde přísné, chyby neodpouštějící. Výrazně modelované, i na fervejích je problém najít místy rovné místo, všude boule. Heváče = ztracený míč, případně nehratelný. Grýny krásné, konstantní, rychlé. Layout - druhá devítka lepší, jak první, rozuměj: přehlednější a více vidíte dopadové plochy první rány, což je docela podstatné. Vlastně docela často se díky výrazné modelaci hřiště hraje na slepo.
Podle mě ale pořád je to krásné hřiště, které je potřeba s pokorou poznat a zahrát vícekrát. A pak věřím, že si člověk na něm hru užije a najde k němu ten správný klíč. Mně se to při první hře nepodařilo.
Včera jsem si říkal těsně po hře, že mě vlastně tam případná (pokud se někdy zadaří) další návštěva už neláká. Ale rozleželo se to. Láká. Nikoli proto, že by to byla výzva (což určitě je). Ale proto, že cítím, že pokud bych tu zahrál hezky, tak to bude zážitek, na který budu rád vzpomínat - protože bych našel klíč k harmonii tohoto klidného místa kousek od Kolína. Takže nikoli zdolat a pokořit, ale pokorně poznat a souznít. Protože tohle hřiště nejde zlomit a ani bych to nechtěl. Tohle jde jen hrát a hřiště vám musí dovolit na něm zahrát hezky. Tak třeba jednou. Bude mi ctí, pokud budu moci.
...a děkuju.
3 Jamkaři/ů označili toto hodnocení jako velmi užitečné.