GolfExtra.cz Nejkrutější pravidlo ve hře. Proč nás golf pořád trestá za dobré rány?

Nejkrutější pravidlo ve hře. Proč nás golf pořád trestá za dobré rány? (GolfExtra.cz)

Tohle pravidlo je jedním z nejdiskutovanějších v golfu, a zároveň nejvíce rozdělujícím mezi amatéry i profesionály. Proč musíme hrát míčky z děr na fairwayích, které vznikly po ranách někoho jiného? Proč si nemůžeme vzít úlevu a proč nás pravidla stále trestají za dobré rány?

Pokračovat ve čtení...

Jo, jo, hraní z divotu.

Z pohledu člověka, který na hřiští mnohem a mnohem více pracuje, než hraje, občas také rozhoduje, k věci řeknu toto:

1. Pro hráče by bylo moc fajn, kdyby pro míč v divotu byla úleva. Proto v přátelské hře něchť se tak dohodnou a hrají podle toho.
2. Pro soutěž (jakékoliv úrovně) něchť platí dál platí pravidla golfu a od divotu žádná úleva není. (A když už ano, může tak rozhodnout soutěžní výbor - ten už dnes třeba stanoví možnost a způsob "stavění".)
3. Když bude od divotů všeobecná možnost úlevy, nikdo je už nebude vracet (a i dnes už to řada takégolfistů nedělá) a hřiště bude vypadat jako oraniště.

Takže za mne - od divotů žádná úleva a změna pravidel. Ať se pěkně drny vracejí zpět i nadále.

Henry řekl:

3. Když bude od divotů všeobecná možnost úlevy, nikdo je už nebude vracet (a i dnes už to řada takégolfistů nedělá) a hřiště bude vypadat jako oraniště.

Více...

Tohle je dobrý argument, ten jsem si doposud takto neuvědomil.

Přijde mi zajímavé, jak se názory v tomto i u jednotlivců vyvíjí. Podle mého je to součást venkovní hry, jak se formálně liší divot od jiné "nerovnosti/vady v trávníku"? I to mi přijde, že je část štěstěny, a toho, že se hraje venku a umět si s tím poradit a nenechat se s tím zničit. Ano, samozřejmě to naštve, ale statisticky se to stane max jednou, či dvakrát za hru... tzn. z celkového počtu 70-100 ran necelé 2-3%. To přece lze nahnat i jinde, třeba kvalitnějším patováním a příhrami na grýn. :-D

Jedno ze základních pojetí golfu je hrát míč jak leží. Minimálně v tom soutěžním golfu. Ale uznávám, že leckdy, když jdu sám se jen tak projít, nebo čistě tréninkově, tak se tím netrápím a prostě ten míček si posunu do lepší pozice, zpravidla si dám +1 "jako nehratelný". Dříve jsme se herně “hrdinsky” trápil z každého humáče, díry atp. A akorát jsem byl ve výsledku naštvaný, jak ta rána dopadla, plus špinavé/zničené hole, rána do země a do zad atd. Výkonost na to hold nebyla a pokora to jen lehce vyklepnout taky ne.

Úleva od divotu je pro mě problematická z jiného úhlu pohledu.

Čerstvý divot asi pozná každý a úleva od něj (od čerstvě vyseknutého řízku) by byla logická. Ale kde bude ta hranice mezi tím, co je a co už není divot?

Divot nějak přirozeně zarůstá a nějakou dobu trvá než se tráva sama zhojí, no a právě po tuto dobu by byly dohady. Je to divot? Je to flek? Je to zaroslý divot? Atd. To by si pak pravidloví extremisté zase brali úlevu od divotu skoro všude na ferveji a prakticky by své míče stavěli.

Jsem pro to, ponechat pravidla tak jak jsou a zachovat prvek náhody (který dělá naši hru tak krásnou a někdy i nádherně nevyzpytatelnou).

Je to prekérní, protože kdyby se to uznalo jako úleva, nikde nebude stanoveno, jak má divot vypadat (to nelze určit, každý divot je jiný). Tím pádem by se začalo na fw automaticky stavět, protože nějakou díru, nerovnost, či špatně rostlou trávu dokážeme pod míčem najít téměř vždycky.