Pondělní mulligan #41 - O pravděpodobnosti nepravděpodobného

20. 8. 2018 - Minule jsem tu žongloval s astronomickými čísly a pravděpodobnostmi, které se blíží nule. Konkrétně jsem napsal: "Šance, že zahrajete dvě hole-in-one v jednom kole je jedna ku 65 milionů. Pravděpodobnost samotné hole-in-one je pak jedna ku 12 500. " Víte ale, jak to funguje, že jo? Není to o tom, že když odehrajte 12 500 tříparů, tak na tom 12 501. eso musí padnout. Při každé ráně zůstává tato pravděpodobnost stejná... No a pak jsem si všiml, že už čtu několikátý článek o neuvěřitelných skóre. Jako by se mi golfoví bozi smáli. Příkladně jednapadesátiletá paní z Anglie jménem Ali Gibb zahrála před týdnem hned tři esa během 25 jamek! Šlo o dvoukolový turnaj, který se hrál jen v jednom dni. Člověk nad tím kroutí hlavou, nicméně jsem se pak dočetl, že zmíněná paní už tři hole in one ve svém životě zahrála, takže je teď na čísle 6... Jak se u nás říká: gratulky... A slyšeli jste o týpkovi jménem Conor Kelly ? Pokud jo, bylo to zřejmě kvůli tomu, že tento hráč zahrál na amatérském mistrovství American Junior Golf Association v Halifax Country Clubu zahrál úplnou šílenost. Nejen, že na tříparu osmé jamky zapsal eso, ale na pětiparové devítce hned následně albatros... Stalo se to přesně před měsícem.

K tomu si člověk přečte o tom, jak Brandt Snedeker uhrál jako devátý hráč v historii PGA Tour kolo za 59 ran, a to přitom začal s bogey. Nicméně existuje i zajímavější runda za 59 ran. Loni ji zahrál jakýsi Brent Harper na hřišti Fire Ridge Golf Course v Millersburgu v Ohiu. Začal sice eaglem na první pětiparové jamce, nicméně hned na té další zapsal bogey. Ani na dalších jamkách nebylo poznat, že by se schylovalo k něčemu unikátnímu. Po první devítce hřiště s parem 72 byl tři rány pod par. Pak se ale začaly dít věci. Na desítce mu spadlo birdie a když se Brent postavil na odpaliště krátkého čtyřparu jedenácté jamky poslal drive takovým stylem, že míček našel na dně jamky. 302 yardů rovnou na fangli. To ale nebylo vše. O tři jamky později mu na tříparu stačila zase jen jedna rána. Po hře pak podepisoval kartu s novým rekordem hřiště a magickým číslem 59. Když tohle člověk čte, přemýšlí, jestli náhodou celou tuhle hru nějak blbě nepochopil. Nebo jestli vůbec hraje tu stejnou hru, jako tihle lidé. No nic, třeba štěstí sedne i na vás - jak víme, po horách nechodí... Tož zase v pondělí naviděnou.