První turnaj je něco, jako první rande. Dlouho se chystáte, trénujete a pak se jednoho krásného dne rozhodnete na svůj první turnaj přihlásit. Jaké to bude? Neztrapním se? Jaká bude nálada? Nervozity je tolik, že by se dala odhazovat lopatou. Ale když se odhodláte, většinou každý zjistí, že to není tak hrozné, jak se zpočátku bál. Rádi přinášíme příběhy pěti z nás, kteří si vzpomněli na své golfové začátky a první turnaje. Věříme, že to mnohým dalším vleje trochu odvahy do žil se na svůj první golfový turnaj přihlásit. A že těm zkušenějším to pomůže si rozvzpomenout na své začátky a nad případnými začátečníky ve svém flightu nebudou ohrnovat nos a pořádně se obrní trpělivostí. 
PŘÍBĚH 1.: JSI BOREC, TÁTO!
@JardaK (HCP 27.2 / golfistou 2,5 roku): Můj první turnaj byl Pod Kokšínem Open 2015 – 12.4.2015, kde jinde než v domovském klubu Hořehledech. Nervozita byla veliká, ruce se mi třásly a nejradši bych utekl. Jsem prostě nervák. Spoluhráčům ve flightu jsem před hrou oznámil, že hraju poprvé a ať mají se mnou trpělivost. A oni měli. Všichni. Ač byli výrazně lepší jak hrou tak aktuálním HCP, trpělivě čekali až se s tím poperu. Překvapivě to dopadlo dost dobře, i když s hrou jsem spokojený nebyl, spoustu ran jsem zkazil, škrtal jsem 3 jamky jestli si dobře pamatuji (turnaj byl hrán na stably). Nakonec z toho bylo vítězství v kategorii 37–54 HCP, 60 stableford bodíků a změna HCP z 54 na 33. Pocity z turnaje si pamatuju tři – obří úleva, když se povedlo odpálit na první jamce, radost při vyhlašování vítězů a nejlepší byl výraz dětí, když jsem vylezl doma z auta a držel v ruce ten pohár. Takže cíl pro letošní sezónu (něco vyhrát nebo alespoň dovézt hrnek = pohár) byl splněn hned na prvním turnaji. Ono se ten cíl povedlo později o něco překonat, ale o tom až v jiné pohádce
PŘÍBĚH 2.: NERVOZITA NEZMIZÍ, ALE ČLOVĚK SI ZVYKNE
@JirMar (bez HCP / golfistou 2 roky): Turnaj, kterého bych se chtěl zúčastnit, jsem si vlastně vybral už od úplného začátku, kdy jsem poprvé zkoušel máchat s holemi. Dočetl jsem se o něm v magazínu Golf Digest. A nešlo jen o jeden turnaj, ale hned o celou sérii. SPG tour totiž umožňuje zahrát si i golfistům bez hcp a dokonce i bez osvědčení, tedy i úplným začátečníkům. Hned jsem věděl, že si chci něco takového vyzkoušet, ale přesto jsem rok trénoval na drivingu, než jsem se odhodlal přihlásit. I já jsem tehdy patřil k lidem bez osvědčení i bez hcp. Tour tehdz začínala prvním dubnovým turnajem na Staré Boleslavi, psal jsem o něm ostatně i na webu Levného golfu a právě to byl můj první turnaj. Na konec dubna byla ráno pekelná zima, počítám něco málo nad nulou. Obvyklé rozehřátí na drivingu tedy platilo doslova. Teklo mi z nosu, slzy z chladného větru v očích, lítalo si to, jak chtělo… Jednu výhodu to ale mělo, zima dokázala aspoň částečně překonat nervozitu. Hlavně z naprosto neznámých lidí? Jací budou kolegové ve flightu? Budou mi dávat najevo, že je jako začátečník zdržuju a urážím neohrabaností? Jaká bude organizace? Bude to snobárna? Nakonec se všechny obavy ukázaly marné, hráči byli vlídní a bylo to s nimi fajn. Organizace velice lidská a otevřená, přesně tak, jak mi to vyhovovalo. Připomenu jen několik věcí, které mě napoprvé jak se říká vyškolily.
PŘÍBĚH 3.: PRVNÍ ODPAL SE ROVNÁ MATURITĚ
Zeman Daniel (HCP 7,7 / golfistou 6 let): Na první turnaj jsem se odhodlal někdy v roce 2012 nebo 2011, už přesně nevím. Kamarádi, kteří chodili hrát se mnou, se na to necítili, tak jsem v tom zůstal sám. To mne ale neodradilo a přihlásil jsem se na turnaj ve svém domovském klubu. Měl jsem obavy s kým půjdu, jaká bude nálada ve flightu, nebudu tam největší dřevo? Nikdy nezapomenu na ten pocit, když jsem přicházel na odpaliště první jamky a pak na teečko. Připadal jsem si jako když jdu k maturitě. Do té doby jsem driverem moc nehrál, ale ještě před chvilkou na driving range fungoval poměrně dobře, tak jsem to zkusil. Srdce mi bilo jako o závod. Oči jsem měl zaostřené na míček a v hlavě jedinou myšlenku „hlavně v klidu… nikam se necpat“.
Průběh turnaje si už nepamatuji, ale pocity na 1. odpališti jsem nezapomněl. Ten pocit, když trefíte balón a on letí přesně tam, kam jste si to předtím malovali, je nepopsatelný. Přesně kvůli těmto pocitům se na turnaje hlásím a přesně kvůli nim všichni ten golf vlastně hrajeme. Od té doby vím, že během turnajů se na hru nejvíce soustředím. Svá nejlepší kola jsem zahrál během turnajů. Získal jsem řadu nových přátel a prožil hromadu skvělých kol se skvělou atmosférou ve flightu.
PŘÍBĚH 4.: SLADKÁ VÍTĚZSTVÍ
David Říha (HCP 4,6 / golfistou 9 let): Na první turnaj si už nepamatuju, bylo to dávno. Ale vzpomínám na pozdější zážitky, ty krásné – jeden z mých velkých zážitků bylo když jsem ve 14 letech vyhrál Čez Juniour Tour do 15let. Bylo úžasné si na posledním turnaji v Poděbradech přebírat pohár pro celkového vítěze – na ten pocit nezapomenu. Nádhera! Dalším ze zážitků bylo, když jsem vyhrál Gant Kids Cup. Hralo se to v Golf Club Hostivař a bylo to moje už tedy bývalé domovské hřiště. Turnaj byl na 9. jamek a já když jsem šel do 6. jamky 3 pod par a pak přijel pan fotograf s mým trenérem a řekli mi, že když to půjde takto dál do 9. jamky tak vytvořím rekord na 9. jamek – čímž mě naprosto rozložili. Jak mi to řekli, tak jsem ty poslední tři jamky došel v bogey. I tak jsem to došel ale naštěstí v paru a vyhrál jsem tento turnaj, rekord z toho ale nebyl.
Mé oblíbené začátky jsou vždy z toho, když se hraje Liga za můj klub. Je pro mě čest za Golf Club Stará Boleslav hrát a bojovat. Když hrajete na rány, tak je to opravdu důležité přinést dobrý výsledek a když postoupíte, tak pak hrajete jamkovku – a to je teprve ten správný souboj nervů, který ani nejde popsat a kvůli kterým hraju golf.
PŘÍBĚH 5.: POSLEDNÍ ALE ŠŤASTNÁ
Michaela S. (HCP 25,6 / golfistkou 3 roky): První turnaj na golfovém hřišti v Mladé Boleslavi po cca 3 měsících hraní = šílená nervozita a vyčerpávajících 165 ran
. Ve flightu se mnou byli tolerantní a moc milí spoluhráči, díky kterým jsem si hru užila a opravdu hrála až do poslední rány i přes to, že to byl turnaj na SB body. Samozřejmě jsem skončila poslední, ale šťastná, že jsem turnaj uhrála do konce a nevzdala ho
---
Pozn. autora: článek vznikl už v září 2015. Přesunul jsem ho sem a u osob, o kterých vím, že jsou na fóru, jsem doplnil jejich místní jména. HCP a "stáří golfisty" jsem ponechal původní, tedy v době vzniku. Zároveň jsem do diskuse doplnil původní příspěvky z jiného vlákna - aby se to dobře řadilo, z dnešním datem (jen tak to je vše pohromadě).
PŘÍBĚH 1.: JSI BOREC, TÁTO!
@JardaK (HCP 27.2 / golfistou 2,5 roku): Můj první turnaj byl Pod Kokšínem Open 2015 – 12.4.2015, kde jinde než v domovském klubu Hořehledech. Nervozita byla veliká, ruce se mi třásly a nejradši bych utekl. Jsem prostě nervák. Spoluhráčům ve flightu jsem před hrou oznámil, že hraju poprvé a ať mají se mnou trpělivost. A oni měli. Všichni. Ač byli výrazně lepší jak hrou tak aktuálním HCP, trpělivě čekali až se s tím poperu. Překvapivě to dopadlo dost dobře, i když s hrou jsem spokojený nebyl, spoustu ran jsem zkazil, škrtal jsem 3 jamky jestli si dobře pamatuji (turnaj byl hrán na stably). Nakonec z toho bylo vítězství v kategorii 37–54 HCP, 60 stableford bodíků a změna HCP z 54 na 33. Pocity z turnaje si pamatuju tři – obří úleva, když se povedlo odpálit na první jamce, radost při vyhlašování vítězů a nejlepší byl výraz dětí, když jsem vylezl doma z auta a držel v ruce ten pohár. Takže cíl pro letošní sezónu (něco vyhrát nebo alespoň dovézt hrnek = pohár) byl splněn hned na prvním turnaji. Ono se ten cíl povedlo později o něco překonat, ale o tom až v jiné pohádce
PŘÍBĚH 2.: NERVOZITA NEZMIZÍ, ALE ČLOVĚK SI ZVYKNE
@JirMar (bez HCP / golfistou 2 roky): Turnaj, kterého bych se chtěl zúčastnit, jsem si vlastně vybral už od úplného začátku, kdy jsem poprvé zkoušel máchat s holemi. Dočetl jsem se o něm v magazínu Golf Digest. A nešlo jen o jeden turnaj, ale hned o celou sérii. SPG tour totiž umožňuje zahrát si i golfistům bez hcp a dokonce i bez osvědčení, tedy i úplným začátečníkům. Hned jsem věděl, že si chci něco takového vyzkoušet, ale přesto jsem rok trénoval na drivingu, než jsem se odhodlal přihlásit. I já jsem tehdy patřil k lidem bez osvědčení i bez hcp. Tour tehdz začínala prvním dubnovým turnajem na Staré Boleslavi, psal jsem o něm ostatně i na webu Levného golfu a právě to byl můj první turnaj. Na konec dubna byla ráno pekelná zima, počítám něco málo nad nulou. Obvyklé rozehřátí na drivingu tedy platilo doslova. Teklo mi z nosu, slzy z chladného větru v očích, lítalo si to, jak chtělo… Jednu výhodu to ale mělo, zima dokázala aspoň částečně překonat nervozitu. Hlavně z naprosto neznámých lidí? Jací budou kolegové ve flightu? Budou mi dávat najevo, že je jako začátečník zdržuju a urážím neohrabaností? Jaká bude organizace? Bude to snobárna? Nakonec se všechny obavy ukázaly marné, hráči byli vlídní a bylo to s nimi fajn. Organizace velice lidská a otevřená, přesně tak, jak mi to vyhovovalo. Připomenu jen několik věcí, které mě napoprvé jak se říká vyškolily.
- křižné vyměňování skórkaret na prvním odpališti mi napoprvé přišlo jako nějaký houdiniho trik s kartami. Absolutně jsem neměl ánung o tom, čí kartu jsem dostal a komu mám zapisovat skóre. Jména slyšíte poprvé, obličeje vidíte poprvé a pak „voilá“ zamícháme s kartami a hádej…
- nervozita na prvním odpališti z vás dokáže udělat kvadruplegika. Tak roztřesený jsem snad ještě nikdy nebyl. Vůbec nechápu, jak se mi ten balon podařilo odpálit z týčka přibližně ve směru. Poznámka pod čarou – nervozita na druhém odpališti nemizí, člověk si na ni jen zvykne.
- Na devíti jamkách máte hromadu příležitostí pro špatné rány, ohromnou. Ale stejně si nakonec pamatujete jen ty dvě, tři dobré.
- Skončil jsem v polovině startovního pole a bral jsem to jako úspěch. Hlavní ale bylo, že jsem se potkal s podobně postiženými lidmi a zjistil, že nekoušou a ani je nezajímá jestli mám BMW.
PŘÍBĚH 3.: PRVNÍ ODPAL SE ROVNÁ MATURITĚ
Zeman Daniel (HCP 7,7 / golfistou 6 let): Na první turnaj jsem se odhodlal někdy v roce 2012 nebo 2011, už přesně nevím. Kamarádi, kteří chodili hrát se mnou, se na to necítili, tak jsem v tom zůstal sám. To mne ale neodradilo a přihlásil jsem se na turnaj ve svém domovském klubu. Měl jsem obavy s kým půjdu, jaká bude nálada ve flightu, nebudu tam největší dřevo? Nikdy nezapomenu na ten pocit, když jsem přicházel na odpaliště první jamky a pak na teečko. Připadal jsem si jako když jdu k maturitě. Do té doby jsem driverem moc nehrál, ale ještě před chvilkou na driving range fungoval poměrně dobře, tak jsem to zkusil. Srdce mi bilo jako o závod. Oči jsem měl zaostřené na míček a v hlavě jedinou myšlenku „hlavně v klidu… nikam se necpat“.
Průběh turnaje si už nepamatuji, ale pocity na 1. odpališti jsem nezapomněl. Ten pocit, když trefíte balón a on letí přesně tam, kam jste si to předtím malovali, je nepopsatelný. Přesně kvůli těmto pocitům se na turnaje hlásím a přesně kvůli nim všichni ten golf vlastně hrajeme. Od té doby vím, že během turnajů se na hru nejvíce soustředím. Svá nejlepší kola jsem zahrál během turnajů. Získal jsem řadu nových přátel a prožil hromadu skvělých kol se skvělou atmosférou ve flightu.
PŘÍBĚH 4.: SLADKÁ VÍTĚZSTVÍ
David Říha (HCP 4,6 / golfistou 9 let): Na první turnaj si už nepamatuju, bylo to dávno. Ale vzpomínám na pozdější zážitky, ty krásné – jeden z mých velkých zážitků bylo když jsem ve 14 letech vyhrál Čez Juniour Tour do 15let. Bylo úžasné si na posledním turnaji v Poděbradech přebírat pohár pro celkového vítěze – na ten pocit nezapomenu. Nádhera! Dalším ze zážitků bylo, když jsem vyhrál Gant Kids Cup. Hralo se to v Golf Club Hostivař a bylo to moje už tedy bývalé domovské hřiště. Turnaj byl na 9. jamek a já když jsem šel do 6. jamky 3 pod par a pak přijel pan fotograf s mým trenérem a řekli mi, že když to půjde takto dál do 9. jamky tak vytvořím rekord na 9. jamek – čímž mě naprosto rozložili. Jak mi to řekli, tak jsem ty poslední tři jamky došel v bogey. I tak jsem to došel ale naštěstí v paru a vyhrál jsem tento turnaj, rekord z toho ale nebyl.
Mé oblíbené začátky jsou vždy z toho, když se hraje Liga za můj klub. Je pro mě čest za Golf Club Stará Boleslav hrát a bojovat. Když hrajete na rány, tak je to opravdu důležité přinést dobrý výsledek a když postoupíte, tak pak hrajete jamkovku – a to je teprve ten správný souboj nervů, který ani nejde popsat a kvůli kterým hraju golf.
PŘÍBĚH 5.: POSLEDNÍ ALE ŠŤASTNÁ
Michaela S. (HCP 25,6 / golfistkou 3 roky): První turnaj na golfovém hřišti v Mladé Boleslavi po cca 3 měsících hraní = šílená nervozita a vyčerpávajících 165 ran
. Ve flightu se mnou byli tolerantní a moc milí spoluhráči, díky kterým jsem si hru užila a opravdu hrála až do poslední rány i přes to, že to byl turnaj na SB body. Samozřejmě jsem skončila poslední, ale šťastná, že jsem turnaj uhrála do konce a nevzdala ho ---
Pozn. autora: článek vznikl už v září 2015. Přesunul jsem ho sem a u osob, o kterých vím, že jsou na fóru, jsem doplnil jejich místní jména. HCP a "stáří golfisty" jsem ponechal původní, tedy v době vzniku. Zároveň jsem do diskuse doplnil původní příspěvky z jiného vlákna - aby se to dobře řadilo, z dnešním datem (jen tak to je vše pohromadě).
Přílohy
Upraveno:
Naštěstí ta druhá se nějakým zázrakem vešla na fairway a pak už to bylo jak na houpačce. Některé rány špatné a některé ještě horší. Devítku jsem uhrál na 52 ran a 22 Stb. A co bylo pro mne největším překvapením ? Skončil jsem o ránu druhý. Když jsem se přihrnul domů s pohárem, byl jsem ve dveřích uvítán slovy : Kdes to ukrad ? No a abych nezapomněl. K poháru jsem kromě jiného dostal i růžová týčka. Beru si je s sebou do Hořehled a možná tam jedno na recepci nechám.
