Dobrouč

Když jsem byl v Dobrouči poprvé, zapřísahal jsem , že nikdy více. Tlačil jsou vozík, poztrácel bezpočet míčků, nálada pod psa - únava maximální.
Včera - zapůjčená buggy, úžasné počasí, trocha hracího dobrodružství v kopcovitém terénu - nevíš kam padá míček po odpalu, brejky fervejí - nahoru dolů doleva doprava -přesto 4 pary. Nálada skvělá i přes prohru 4:6 v jamkovce. Určitě zajedu znovu - ale už pouze s vypůjčenou buggy.

Úžasný hřiště, layout je skvělej, každá jamka jiná a i s mým rozptylem jsem se nedostal na jinou fairway než tu, kterou jsem zrovna hrál

Greeny dost chlupatý, pomalý a díky tomu vůbec nezatáčely

Bunkery tvrdší, ale úspěšně jsem se jim vyhýbal.

Byli jsme tu s tátou v sobotu za skvělého počasí a na celém hřišti byly tak 4 dvojice.

Zahrál jsem si zde svůj nejlepší výsledek v životě (84), takže můžu hodnotit jen pozitivně!

Hřiště design bomba. Hrací plochy ok. Bunkery nezařezané, neostré přechody mezi trávou a pískem -> je to venkovské hřiště. Jinak nemám, co bych vytknul, vyjma orientace, kdy z jsem nevěděl, kudy na devítku, a že na devítce si má hráč nechat hole nahoře, výstup zpět byla tahová fitness vložka.
Hospoda tři jídla, neurazilo, nenadchlo. Polívka super, sekačka dle mýho z Globusu, ale já jí vlastně mám rád. První malý pivo natočený jak v Anglii, ale zjevně brigádník 17 let, pak se chytil. Všichni příjemní, usměvaví, to pak člověk pomine i drobné nedostatky.
Pro lidi s horší kondicí stojí kára za úvahu, já jí nesnáším, tak jsem si to odtahal. Za mně dálka, ale až tu zas budu výletit, nevynechám.

Asi jsem se do tohohle hřiště zamiloval. A věřím, že s opakující se návštěvou tomu přijdu více na chuť.
Google mapy mě vedly jinam, ale naštěstí je ve vesnici cedule s odbočkou, takže se je lepší ji držet. Příjezd na hřiště nebudí úplně důvěru, ale je třeba vytrvat. Ferveje sice lepší posekaná louka, plná jetele, tvrdé, ale vlastně proč ne. Grýny velke, tvarované, tvrdé a přišlo mi, že z nějaké jiné trávy, než obvyklé. Na druhé devítce více než na první, ale jsou tam rány naslepo. Člověk musí rozmýšlet kam hrát, ale je výhodou, že fervej i grýny mají často okolo svah, takže vyhozená rána skončí lépe než obvykle.
Oddělené ferveje jamek, i jamky devítek jsou propleteny. Jediná kolizní je jamka 10 a 18. Občas delší přechody, obzvlášť divná je jamka 9, kde odpálíte a jdete s patrem doťuknout a pak se vracíte zase zpět k vozíku. Takový Kácov, ale tam pokračujete plynule dál. Obecně mi přišlo, že hřiště je spíš dělané pro bugyny. A jak už někdo psal, pěkné jsou vlajky na jamkách.
Doufám, že se ještě na podzim na hřiště vrátím.
Mo je hra, porvní devítka +5, pak mne chytla bouřka a více jak hodinu jsme čekal na 6 v boudě. pak si dal polívku a pivo a druhá devítka už byla za +10.

Druhým hřiště našeho prodlouženého víkendu ve východních Čechách byla Dobrouč. Na tohle hřiště jsem se hodně těšil, protože všechny fotky vypadaly parádně. A hned na úvod musím říct, že naživo je to ještě hezčí.

Hodnocení tedy musím začít layoutem, který je prostě skvělý. Každá jamka jiná a každá zajímavá. V rámci turnaje jsme startovali z desítky, což není na první návštěvu úplně ideální, protože z odpaliště člověk vůbec nevidí, kam hraje. Těch ran naslepo se hraje na celém hřišti víc, takže při první hře je člověk občas potrestanej za neznalost hřiště. První devítka jmi v tomhle přišla trochu lepší než druhá.

Jak jsem psal, tak vizuálně je hřiště na první pohled krásný, na ten druhý už se chyby najdou. Odpaliště byly hrozně tvrdý, zapíchnout týčko byl občas boj. FW nejsou žádný super koberec, dost jetel a nebojim se to přirovnat třeba k Molitorovu. Greeny na pohled krásný, asi dobře založený, protože byly krásně tvrdý a bez nerovností, ale zoufale pomalý teda. Což bylo dost zrádný, protože na pohled vypadaly rychle. Vše mimo krátce střižené plochy bylo takový přírodní, buď taková louka s pampeliškama a nebo naopak hlína s občasným drnem trávy. Ale v součtu je hřiště rozhodně v pohodě hratelný.

Personál v pohodě. Paní, co nás startovala, byla velmi milá a nápomocná. Holky v restauraci milý, ale trochu to trvalo. K jídlu jsem měl svíčkovou a jedl jsem už tedy lepší, ale žádná tragédie to nebyla.

Co musím zmínit je fyzická náročnost hřiště. Před spoustou ran se musíte nejdřív vydýchat, především po některých přechodech mezi jamkami. Tady by bugyna rozhodně přišla vhod...

Každopádně sem bych se rád jednou vrátil. Škoda, že je to v takový řiti a to nejen z Prahy, ale vlastně odkudkoliv. Vzhledem k lokalitě se trochu bojím, aby hřiště mělo dostatečnou návštěvnost a aby tedy přežilo. Byla by ohromná škoda, kdyby ne.

Já se sem tak těšil. Miluju kopcovitá hřiště, miluju hory. Mám pocit, že kdo žije v horách, nemůže být špatný člověk, protože ty hory sami o sobě každému dávají najevo - já jsem tady a ty si tady, protože já, hora, jsem ti to dovolila a ty si toho važ, že tu můžeš být se mnou. Já tu budu pořád. Ty ne. A s místním hřištěm je to stejné - je to pro golfistu výzva. Přijdeš s pokorou? Odmění tě. Jinak přijmy zasloužený trest. Dobrouč je hřiště, které krásně využívá kopců, žádné zběsilé vyrovnávání, nic, že se půjde pořád po vrstevnici. Nene, tady se to tak krásně využilo terénu, že se mi tomu až skoro nechce věřit. Díky tomu, jak je vše prostorné a obrovské - tak byť málokdy vyjma odpališť vlastně stojíte na rovině, nějak to ani nevadí. Skoro každá jamka je nádherná a každou si pak s radostí (ve výsledku vzpomínky na ty zkažené rány vyblednou) promítáte. Výhledy a panorámata jsou úžasné.

Trochu jsem se ale i obával, infa od kamarádů měsíc dva byly různé a spíše zdůrazňovala tu nevyzrálost hřiště, slabší ferveje - cítil jsem od mnohých spíše zklamání. Tak v době mé návštěvy i díky dokonalému slunečnému počasí bylo toto v pořádku. Ferveje celistvé, hezky hratelné. Grýny kompaktní, čitelné, velké - dávalo smysl se snažit je číst. Ale ano, není to úplně top, jako někde jinde, ale to přijde. Ještě snad na žádném hřišti jsem neměl tak usilovný pocit, že tolik záleží, kam zahrajete první ránu z odpaliště. Chce to znát. A tím se dle mého vysvětluje občasná frustrace mých přátel - pokud to jdete bez cedulí, případně jedno či dvouflajt, kdy tam ani jeden z vás nebyl, zahrajete spoustu ran někam, kam fakt nechcete. A kde druhá či třetí rána, i když skončí "jen" na tom nesprávném kraji ferveje, je zbytečně obtížná. My jsme šli ve 4 a dost jsme si koukali, kam kdo střílí, takže to bylo lepší. Ano, džihády tam jsou také a je jich poměrně dost (nemá smysl tam míček hledat), ale nějak to sem k tomu patří. Btw. birdie kartu doporučuju si tady koupit. A to i když budou cedule. Fakt se bude hodit. Tří par 9j. je výzva, to už tu padlo. Mně se líbila i jamka číslo 1, pětipar na rozehrání s fervejí, která by uživila přistávající airbus. Ale zatáhnout do lesa se to dá, ne že ne. Ale to panorama je naprosto exkluzivní. No a kdybych měl hledat jamku, která se mi nelíbila: možná snad dvojka (znovu pětipar), ta je dle mého na pětipar modelovaná na mě skoro až moc a chce to přesné rány - především druhou.

Jediné, co mě ke stavu hřiště na několika jamkách netěšilo, bylo, že kolem pár grýnů a sem tam i jinde na pár místečkách chybí tráva, jsou tam malé "holinky", tak snad se to podaří dosít a tráva se chytne. Ale to co jinde je naprosto běžné, tak tady zaujme, protože celek a 99% hracích ploch je v pořádku. A když si pak domluvíte na těch pár místeček stavění, není problém naprosto žádný. Dobrá rada majitele resortu: "Nechvátejte při přechodech. Choďte v klidu, v pohodě, užívejte a rozhlížejte se." A má pravdu, přechody jsou skutečná kamzíkárna, ve vedru hodně náročné. Zvlášť druhá devítka. Jít první na odpal, když máte plíce ještě někde o 20 metrů níž, nemusí dopadnout zrovna nejlépe. Takže tohle je hřiště, kde bugynu chápu. Připravíte se ale o půlku prožitku.

Usměvavý personál, čepovaná limonáda, pivo Plzeň a guláš s karlovarským knedlíkem naprosto v pořádku. A byť je vidět, že zázemí se ještě "dovyrábí", je tu vše a zbytek se doladí časem. Cítil jsem se tu moc dobře. A tohle je hřiště, kam si výlet s dostatečnou zásobou míčků představit dokážu a vždy, když bude možnost, pojedu rád. Ideálně v týdnu, když bude prázdno, abych si to s přáteli či rodinou užil a nemusel se nikam hnát. Líbilo, moc.

Dnes jsem si dal východočeský trojboj (Dobrouč, UNO a Nebeskou Rybnou) a Dobrouč bylo mým stým hřištěm.
A jsem za to rád!

Asi bych jen opakoval to, co psal @mkopcak
Nejvíc na mě asi dýchla všudypřítomná pokora. Jak pana majitele, který mě přišel pozdravit na první týčko a a po hře do restaurace. Tak strategie hry, kdy jsem bral do ruky driver jen minimálně.

Ano, na hřišti je vidět určitá syrovost.
Ale ten božský klid, několik jamek aspirující na signature-hole, krásná příroda a příjemná klubovna s vynikající restaurací...to se prostě musí zažít!

Mám rád hřiště v přírodě, ale tohle je z těch 100, co jsem u nás hrál, jasný TOP!

Toto hřiště bylo mým 61 v ČR, takže si neskromně dovolím tvrdit, že už mám srovnání. A dle mého sice nikdy díky své poloze nedobude peněženky českých golfistů, ale získá si srdce všech, kteří se sem doplahočí.

Už povídání s Petrem Kolářem, majitelem resortu, je veskrze originální. Během pár minut vám vysvětlí, že když nejste vůl a umíte zahrát rovnou ránu, nemůžete jeho hřiště považovat za těžké. Že je určitě výzvou a že před vás bude pokládat překážky a šponovat vaše ego. A že vlastně většinu jamek jdete z kopce. Musím v podstatě souhlasit, byť je potřeba doplnit, že většinu přechodů mezi jamkami šlapete černé sjezdovky zase nahoru.

Co může znít jako marketingové pindání v golfovém časopisu, má v Dobrouči skutečně reálné rozměry a základy. Řadu jamek lze opravdu hrát několika způsoby a v podstatě nad každou ranou musíte přemýšlet. A já si to úžasně užíval. Plánoval jsem varianty, počítal se zkaženými ranami, hledal heroické i defenzivní strategie. Cítil jsem se jak Archimedes v ráji koupelen!

A mezi ranami brouzdáte v trávě s výhledy které žádné jiné hřiště u nás nenabízí. Bohem zapomenutá krajina pod Orlickými horami je nádherná a postavit zde hřiště byl nápad za všechny prachy. To, že je občas FW nedosetá, že greeny mají proschlé fleky nebo že některé bunkery by snesly trochu pletí, mi bylo uplně šumák. Na mou hru to nemělo sebemenší vliv a kdo říká, že mu nedozrálost hřiště pokazila výsledek, neumí hrát.

Udělejte si sem výlet a udělejte si ho hned. Protože jen díky tomu můžete mít srovnání. A zjistíte, že vlastně nejde s ničím srovnávat. Tohle hřiště u nás aktuálně nemá konkurenci!