- Jméno
- Michaela
- Přijmení
- Záhumenská
- Klub
- GC Mstětice
- HI (HCP)
- 8,6
Ahoj,
mě přivedl ke golfu manžel. Ze začátku mě to moc nebavilo, trenér z akce Hraj golf, změň život mi dal do ruky sedmičku, ukázal jak to držet a ono to kupodivu létalo. Ani mi nevěřil, že to držím poprvé. Martin se lopotil na rohožce, všechny rady analyzoval, ukládal do paměti a koncem roku už snižoval HCP. Chodil hodně hrát a mě víc bavilo hledat ztracené míčky ve křoví. Tak jsem první rok jen tak proflákala a pomalu zjišťovala, že bez pořádných základů to nepůjde.
Jenže pak jsem chytila nějakej golfovej virus a ne a ne se ho zbavit....
Tak další rok sem tam nějaký trenér, dvakrát týdně driving, kolem třiceti turnajů a HCP lehce pod třicet, další rok pod dvacet, pak kolem 12, další 10 a teď už dva roky držím singl a pořád to jde dolů. Ale o nějaké velepřípravě to není, v podstatě každý rok okolo 10-15 tréninků s trenérem, nějaký driving ideálně čím víc tím líp, ale mě to moc nevychází a hodně hrát. Přes zimu hrajeme pokud to počasí dovolí venku, indor nemusím a neumím. Sama jsem zvědavá, kam to ještě půjde a zatím věřím, že to půjde.
Nejvíc mě baví, že je pořád o co hrát a na co se těšit - na první birdie, eagle, hru pod 80, tři birdie v turnaji, devět parů v řadě, dvěstěmetrový drive, chip in..... Prostě nikdy nevíš, co ti další hra připraví a to je super. Dnes už si svůj život bez golfu nedovedu představit a jen doufám, že mi zdraví dovolí hrát dalších pár desítek let .
Když to tak po sobě čtu, tak to vypadá děsně jednoduše, ale o létajících a zlomených holích a negativních emocích zas raději někdy jindy....
mě přivedl ke golfu manžel. Ze začátku mě to moc nebavilo, trenér z akce Hraj golf, změň život mi dal do ruky sedmičku, ukázal jak to držet a ono to kupodivu létalo. Ani mi nevěřil, že to držím poprvé. Martin se lopotil na rohožce, všechny rady analyzoval, ukládal do paměti a koncem roku už snižoval HCP. Chodil hodně hrát a mě víc bavilo hledat ztracené míčky ve křoví. Tak jsem první rok jen tak proflákala a pomalu zjišťovala, že bez pořádných základů to nepůjde.
Jenže pak jsem chytila nějakej golfovej virus a ne a ne se ho zbavit....
Tak další rok sem tam nějaký trenér, dvakrát týdně driving, kolem třiceti turnajů a HCP lehce pod třicet, další rok pod dvacet, pak kolem 12, další 10 a teď už dva roky držím singl a pořád to jde dolů. Ale o nějaké velepřípravě to není, v podstatě každý rok okolo 10-15 tréninků s trenérem, nějaký driving ideálně čím víc tím líp, ale mě to moc nevychází a hodně hrát. Přes zimu hrajeme pokud to počasí dovolí venku, indor nemusím a neumím. Sama jsem zvědavá, kam to ještě půjde a zatím věřím, že to půjde.
Nejvíc mě baví, že je pořád o co hrát a na co se těšit - na první birdie, eagle, hru pod 80, tři birdie v turnaji, devět parů v řadě, dvěstěmetrový drive, chip in..... Prostě nikdy nevíš, co ti další hra připraví a to je super. Dnes už si svůj život bez golfu nedovedu představit a jen doufám, že mi zdraví dovolí hrát dalších pár desítek let .
Když to tak po sobě čtu, tak to vypadá děsně jednoduše, ale o létajících a zlomených holích a negativních emocích zas raději někdy jindy....
Upraveno moderátorem: