- Jméno
- Jiří
- Přijmení
- Mareček
- Klub
- Golf Hostivař
- HI (HCP)
- 50,1
07. 10. 2019 - Relaxujete u Netflixu? A zkusili jste někdy do jeho vyhledávače napsat "golf"? Já to zkusil minulý týden a o hodinu později jsem najednou měl silné nutkání napsat vám o tom na fóru. No jo, ale o čem bych pak v pondělí psal mulligena, že jo. Takže až teď. Já na Netflixu našel jen jeden jediný pořad věnovaný golfu - dokument Short game. Není to žádné výukové video, kde by Phil předváděl své flopshoty, zdání klame. Je to více než hodinový dokument o jednom ročníku U. S. Kids World Championship. Konkrétně z roku 2012. Říkal jsem si: "Děcka? Nebude to přeslazeně infantilní? No co, zkusím to..." A nelitoval jsem. Hraje se na hřišti Pinehurst a záběry přímo z turnaje jsou fajn, nicméně to není důvod, proč bych o tom psal. Dokument mapuje osudy několika hráčů z celého světa - jsou tam americké děcka, kluk z JAR, Číňan, Francouz, kluci i holky... Za zmínku určitě stojí, že jedním z nich je Allan Kournikova, mladší brácha slavné tenistky Anny Kournikové, nebo Kournikovové? A vůbec, proč se Allan nejmenuje Kournikov? Byl jsem z toho přechylování zmatenější než sportovní moderátoři na olympiádě. Je tam i jeden špíček pro intouše - na turnaji hraje i prapravnuk francouzského básníka Paula Valéryho. To už jsem fakt zíral. Nicméně ani to není důvod, proč bych se o tom chtěl rozepisovat. Jasně, chodím okolo toho jak Ovčáček kolem kavárny, ale má to svůj důvod. Odhodlávám se totiž bruslit na velmi tenkém ledě. To nejzajímavější totiž nejsou děti, ale rodiče...
Čekáte idylku? Chápavé rodiče trpělivě podporující své ratolesti v tvrdě konkurenčním sportu? Vždyť je jim teprve sedm, nebo osm či devět... A pak vidíte chladně upjatou matku Valéryho, kterak si skrze synka honí vize dokonalosti a úspěchu. Malý Kournikova, nebo Kournikov, se chová jako malý světapán, zatím co paňmáma neočekává nic jiného, než že jejímu synovy půjdou automaticky všechny překážky z cesty. Obecně tam rodiče často vůbec psychicky nezvládají danou situaci. Otcové kedíkové se psychicky hroutí, holčičky hází holemi... Jako nerodičovi mi to trochu napravilo představu o tom, jak asi taková golfová výchova probíhá. A taky jsem přemýšlel, jak asi vypadal na té každodenní úrovni vztah malého Tigera ke svému tátovi. A srovnání s Tigerem není vůbec od věci, někteří rodiče jsou v dokumentu přímo přesvědčeni, že zrovna jejich potomek je příští Woods. To by se sice dalo chápat, nicméně dopad na osobnost a psychiku jejich dětí to má spíše opačný. Nicméně dokument nabízí i světlejší příklady, třeba v případě jihoafrického klučíka Nxasany, nebo autistického Dye z Filipín. I tak jsem se ale u spousty scén a projevů golfových ratolestí doslova kroutil. Kdo by to čekal od dětského golfu... Na rozdíl od filmových scénářů, kde nakonec vyhrávají ti slabší nebo znevýhodnění, tady jde o skutečný život, takže žádné takové vyústění čekat nemusíte. Teď je děckám okolo patnácti a hrají jako amatéři, na Woodse tedy nevypadá zatím žádný z nich. Snad jsou aspoň happy a baví je golf... Ale jinak doporučuju ke shlédnutí. Tož zase příště.