ŽIVOT GOLFISTKY: Spousta důležitých věcí se odehrává i mimo hřiště (Blog.Týčko.cz)
Jakmile přestoupíme mezi profesionálky, hodně věcí se změní. Najednou se o sebe musíme postarat samy a je na nás také zaměřena daleko větší pozornost. Zájem o nás vzroste v médiích, a pokud se nám daří, roste i zájem fanoušků. Co o nás ale vlastně krom výsledků víte? Jaký je život mezi turnaji, jak si plánujeme sezonu, jak cestujeme, kde bydlíme, co jíme a co se stane, když se něco stane?
Mezi profesionálkami jsem od svých šestnácti let, letos to pro mě je patnáctá sezona a s mým týmem jsme se rozhodli pro vás pár drobností ze zákulisí poodhalit. Jaký je tedy život golfistky Kláry Davidson Spilkové? Pokusím se vám ho, a nejen já, v nepravidelné sérii článků ukázat tak trochu z druhé strany.
Když koncem roku přijde z Ladies European Tour nový turnajový kalendář, těsně před Vánocemi začne fáze rychlého plánování. Nejdřív tak nějak nahrubo. Vlastně si na svůj seznam přání přidám všechny turnaje, které bych chtěla v sezoně odehrát. Obvykle je jich tak kolem dvaceti. A pak přijde fáze škrtání. Mezi série turnajů (tzv. swingy) si musím naplánovat i krátké pauzy na regeneraci, na partnerské a sponzorské povinnosti, na charitu – ani bez ní to už dnes nejde – a na osobní život. Třeba dovolenou se Seanem. Obvykle mi z toho vyjdou tři swingy: jarní, letní a podzimní. Tím získám základ, který se ale v průběhu sezony ještě drobně mění. Ať už podle výsledků (to si pak turnaje přidávám nebo ubírám nebo podle situací, které nemohu ovlivnit. Nemluvě o turnajích, které jsou v kalendáři ještě dlouho po začátku sezony označené jako TBC (To Be Confirmed), tedy že budou až v průběhu roku potvrzeny. Nevím kolikrát, zda se turnaj vůbec odehraje a kde.
Plánování je tedy hezká věc, ale stále musím počítat i se změnami na poslední chvíli a promotéři mi tak dávají šanci se těšit na něco, co se dozvím až třeba tři týdny před odletem. A to je pak kalup všechno přeorganizovat. Až je mi mého týmu kolikrát líto.
Bez mého týmu by to zkrátka nešlo. Někdy ale z mého vrozeného perfekcionalismu šílí. Naplánuju si třeba požadavky na let, který by mi nejvíc vyhovoval, a pak už to je záplava e-mailů a hledání optimálního řešení mezi časem, počtem přestupů a cenou letenky. Většinou to vyjde, ale občas letím v noci a do hotelu se dostanu třeba ve tři hodiny ráno. To toho před prvním kolem moc nenaspím a místo tréninkové hry si naplánuju pěší prohlídku hřiště nebo odehraju jen pár jamek. Zvláště v letošní první části sezony – obletěla jsem doslova celý svět – jsem kolikrát hřiště měla šanci poznat až při turnaji pro-am.
Po zbytek sezóny už mě potom čeká má oblíbená evropská část, kdy se budu moci přesouvat hezky v pohodlí masážních sedaček svého milovaného Volva, bez čekání na letištích a bez přemýšlení, jestli ty jedny ponožky navíc už nebudou over-the-limit.
Na turnajích bydlím různě. Je to takový mix hotelů, Airbnb a ubytování v soukromí u rodin, které nocleh nabízejí. Oficiální hotel mi dává největší smysl. V rámci ubytování máme třeba transfer na hřiště a jsme v relativním bezpečí, ale má to své ale: Ať už jsou hotely lepší, nebo jen dobré, jsou obvykle drahé. Kolikrát si tak společně s jinou hráčkou objednám raději Airbnb a náklady za pronájem a auto sdílíme. V některých destinacích po Evropě už mám oblíbené penziony, kam se každý rok ráda vracím a s jejichž majiteli jsme v kontaktu po celý rok.
Největší dobrodružství je ubytování v rodinách. To nikdy nevím, co mě čeká, kdo mi přijde otevřít a kde budu spát. Strach nikdy nemám, ale třeba se stane, že se druhý den musíte přestěhovat jinam. Přece jenom každý máme trochu jiný „životní a hygienický“ standard a věřte mi, že kultura je v některých částech světa opravdu tak nějak… jiná.
Je to až k nevíře, ale toho, co Vám chci všechno říci o životě golfistky, je ještě mnoho. Abych Vás nevyčerpala hned v prvním článku, slibuje Vám další pokračování, ve kterém Vám mimo jiné ukážu seznam, podle kterého se balím na cesty. Do té doby se mějte fajn.
Vaše Klára Davidson Spilková
Foto: archiv Kláry Davidson Spilkové a Tristan Jones
Pokračovat ve čtení...
Jakmile přestoupíme mezi profesionálky, hodně věcí se změní. Najednou se o sebe musíme postarat samy a je na nás také zaměřena daleko větší pozornost. Zájem o nás vzroste v médiích, a pokud se nám daří, roste i zájem fanoušků. Co o nás ale vlastně krom výsledků víte? Jaký je život mezi turnaji, jak si plánujeme sezonu, jak cestujeme, kde bydlíme, co jíme a co se stane, když se něco stane?
Mezi profesionálkami jsem od svých šestnácti let, letos to pro mě je patnáctá sezona a s mým týmem jsme se rozhodli pro vás pár drobností ze zákulisí poodhalit. Jaký je tedy život golfistky Kláry Davidson Spilkové? Pokusím se vám ho, a nejen já, v nepravidelné sérii článků ukázat tak trochu z druhé strany.
O plánování
Když koncem roku přijde z Ladies European Tour nový turnajový kalendář, těsně před Vánocemi začne fáze rychlého plánování. Nejdřív tak nějak nahrubo. Vlastně si na svůj seznam přání přidám všechny turnaje, které bych chtěla v sezoně odehrát. Obvykle je jich tak kolem dvaceti. A pak přijde fáze škrtání. Mezi série turnajů (tzv. swingy) si musím naplánovat i krátké pauzy na regeneraci, na partnerské a sponzorské povinnosti, na charitu – ani bez ní to už dnes nejde – a na osobní život. Třeba dovolenou se Seanem. Obvykle mi z toho vyjdou tři swingy: jarní, letní a podzimní. Tím získám základ, který se ale v průběhu sezony ještě drobně mění. Ať už podle výsledků (to si pak turnaje přidávám nebo ubírám nebo podle situací, které nemohu ovlivnit. Nemluvě o turnajích, které jsou v kalendáři ještě dlouho po začátku sezony označené jako TBC (To Be Confirmed), tedy že budou až v průběhu roku potvrzeny. Nevím kolikrát, zda se turnaj vůbec odehraje a kde.
Plánování je tedy hezká věc, ale stále musím počítat i se změnami na poslední chvíli a promotéři mi tak dávají šanci se těšit na něco, co se dozvím až třeba tři týdny před odletem. A to je pak kalup všechno přeorganizovat. Až je mi mého týmu kolikrát líto.
O létání
Bez mého týmu by to zkrátka nešlo. Někdy ale z mého vrozeného perfekcionalismu šílí. Naplánuju si třeba požadavky na let, který by mi nejvíc vyhovoval, a pak už to je záplava e-mailů a hledání optimálního řešení mezi časem, počtem přestupů a cenou letenky. Většinou to vyjde, ale občas letím v noci a do hotelu se dostanu třeba ve tři hodiny ráno. To toho před prvním kolem moc nenaspím a místo tréninkové hry si naplánuju pěší prohlídku hřiště nebo odehraju jen pár jamek. Zvláště v letošní první části sezony – obletěla jsem doslova celý svět – jsem kolikrát hřiště měla šanci poznat až při turnaji pro-am.
Po zbytek sezóny už mě potom čeká má oblíbená evropská část, kdy se budu moci přesouvat hezky v pohodlí masážních sedaček svého milovaného Volva, bez čekání na letištích a bez přemýšlení, jestli ty jedny ponožky navíc už nebudou over-the-limit.
O bydlení
Na turnajích bydlím různě. Je to takový mix hotelů, Airbnb a ubytování v soukromí u rodin, které nocleh nabízejí. Oficiální hotel mi dává největší smysl. V rámci ubytování máme třeba transfer na hřiště a jsme v relativním bezpečí, ale má to své ale: Ať už jsou hotely lepší, nebo jen dobré, jsou obvykle drahé. Kolikrát si tak společně s jinou hráčkou objednám raději Airbnb a náklady za pronájem a auto sdílíme. V některých destinacích po Evropě už mám oblíbené penziony, kam se každý rok ráda vracím a s jejichž majiteli jsme v kontaktu po celý rok.
Největší dobrodružství je ubytování v rodinách. To nikdy nevím, co mě čeká, kdo mi přijde otevřít a kde budu spát. Strach nikdy nemám, ale třeba se stane, že se druhý den musíte přestěhovat jinam. Přece jenom každý máme trochu jiný „životní a hygienický“ standard a věřte mi, že kultura je v některých částech světa opravdu tak nějak… jiná.
Je to až k nevíře, ale toho, co Vám chci všechno říci o životě golfistky, je ještě mnoho. Abych Vás nevyčerpala hned v prvním článku, slibuje Vám další pokračování, ve kterém Vám mimo jiné ukážu seznam, podle kterého se balím na cesty. Do té doby se mějte fajn.
Vaše Klára Davidson Spilková
Foto: archiv Kláry Davidson Spilkové a Tristan Jones
Pokračovat ve čtení...
