Na Vrších

Poprvé Na Vrších. První dojem byl, že je to na konci světa. Hřiště ale není dlouhé ani záludné, na většině jamek i průměrný hráč může uhrát relativně dobrý výsledek. Je třeba hrát hlavou.

Nepříjené je hraní 2 proti směru hry na 1 (nepřepálím první 190 m přes vodu) a hlavně 4, kdy první rána skončí na konci drajvingu (hledat svůj bílý míček mezi bílými drajvingovými je opravdový adrenalin) a pak druhá rána přes val, za který není vidět a kde hrají v protisměru hráči jamku 5.

Odpaliště neposekaná, některá nepříjemně zaoblená, ferveje přehledné ale pomalu vysychající, grýny dnes naopak hodně zavlažené po chemickém ošetření, mokré, v bankrech tvrdý hrubý písek.

Celkově ale v pohodě, ty drobné nedostatky se dají odpustit, je to věcí technologie údržby. Hrálo se mi dobře, všude byl klid, navíc příjemný personál.

Velice příjemné "vesnické" hřiště, které bylo přesně takové jaké jsem čekal.
Každé 3 jamky končí u klubovny - to je zároveň pozitivum i negativum.
Pro nižší hcp je to skórovatelné hřiště - zejména jamky č.2, 8 a 9.
Grýny byly aktuálně proděravěné dutými hroty a zatím nebyly zapískované a uválené, takže trochu skákaly.

Bohužel jsme nemohli ocenit asi to nejlepší, co tohle hřiště nabízí, a to atmosféru. Konala se zde zrovna jakási dětská oslava, u recepce stál boombox a z něj vycházelo něco naprosto úděsného. Všichni tři místní členové personálu za barem se shodli na tom, ze je to fuj.
Hřiště za mě jamky 1-3 a 7-9 ok, 4-6 blbost. Kvalita odpovídá ceně za celodenní fee, ale hrát to celý den bych jako řidič za střízliva asi nechtěl.
Škoda té momentální situace u recepce.