Na Vrších

Dnes jsem byl na hřišti jako caddy s nejmladším synem na turnaji DTSV. Hřiště bych měl znát protože jsem zde v roce 2010 potají, aby to kamarádi nevěděli, dělal své první golfové krůčky a získal zde zelenou kartu. Bohužel jsem si toho moc nepamatoval. Nejmladší Pepík je dalšími sourozenci trochu zloben, že má zadržený hendikep a tak jsem jej narychlo přihlásil a hodil do vody. Měli jsme štěstí na spoluhráče ve flajtu a tak jsme dostali v první devitce informace o jamkach, které Pepík ve druhé devitce, povětšinou, využil. Na jeho výkonu se podepsal fakt, že nikdy nehrál na hřišti, kde si je možné po 3 jamkách, dát palačinku s nutelou nebo výborný perník s čokoládovým přelivem. Už jsem byl s dětmi na mnoha turnajích v rámci čgf, ale stravování Na Vrších nemá konkurenci. Dlouho na to budu nejen já vzpomínat. Jen doufám, že nebude Pepík požadovat podobný servis na všech hřištích
Určitě se sem rádi, a snad i častěji, budeme vracet. Jó a Pepík měl 41 stb a snižoval. Dříve by šel dolů o 5 stb, dnes v novém systému, pro ty co moc nehrají, to bylo snížení o 1,5 stb, ale to přebil pohár za první místo, diplom a hromada tyčinek T.. X
Moc děkuji osazenstvu golf klubu Na Vrších

Pojedete-li Na Vrchy s prvotní touhou hrát golf na skvěle připraveném hřišti, budete pravděpodobně zklamáni. Ale budete taky pitomci, protože sem se "jen" za golfem nejezdí. Na Vrchy se jezdí za zážitkem a ten byl v podstatě nepopsatelný. Z části proto, že po 12ti Rohozcích v 40° vedru si toho moc nepamatuju. A z části proto, že zdejší atmosféru a kouzlo místa prostě nelze přepsat na papír.

Ano, greeny se sekaly 3 dny zpátky, na FW je víc jetele než trávy, některé greeny písek neviděli ani když bylo v Čechách ještě moře. Ale zas třeba 2. jamka s možností pálit 200 m přes vodu polechtá ego každého paliče a green na 7ce vás svou rozhlehlostí a členením donutí odevzdat při odjezdu putter.

To nejskvělejší tady je však strategické umístění kouzelné klubovničky s občerstvením strategicky vždy po 3 jamkách. Musí to mít vliv na plynulost hry, protože my těch 9 jamek hráli celý den. Ale ta možnost si v tom pařáku sednout k jedné (2., 3., 4.,...) orosené 12ce, tak je k nezaplacení.

Přes půl světa bych sem nejel, ale kdykoli pojedu okolo, moc rád se zastavím!