- Klub
- Pysely
- HI (HCP)
- 26.7
Naprosto každý golfista to zná: jakmile překročí počet holí číslo 3 je na čase začít řešit otázku, do čeho je dát. Je třeba si opatřit golfový bag. Řešení se zdá být snadné. Stačí se vypravit do obchodu a něco koupit, ne? Ano, ale má to háček. Prodavač v obchodě se asi zeptá několik upřesňujících otázek: Potřebujete stand bag nebo cart bag? Jaký rozřazovač, počet komor, popruhy, kapsy, odolnost proti vodě, váha, rozměry... a následně nám ukáže 100 modelů. Nákup bagu může být hotovou vědou, jeho používání utrpení, a aby toho nebylo málo: nároky a potřeby u bagu se s časem mění. Jak typické pro celý golf, že?.
Následující řádky berte jako pomůcku pro nákup bagu začátečníkům a informace na co si dát pozor, a co není dobré opomenout.
Jaké existují bagy...
Základní kategorie bagů jsou tyto (řazeno dle velikosti a váhy):
Kromě výše zmíněných kategorii existují i všelijaké hybridní varianty nebo speciality, kombinující například vzhled jedné kategorie a funkce druhé. Za všechny jmenujme par příkladů: „Staff Stand Bag“. Zpravidla jde spíše o marketingové označení než skutečně něco nového. Další méně běžnou kombinací je měkký pencil bag s malými nožičkami atp. Tyto a další kombinace uvádím čistě pro úplnost a jsou nad rámec tohoto článku.
Výbava moderního bagu
Když už máme jasno v základním rozdělení, je potřeba se podívat na základní výbavu a parametry bagů. Pozn.: u každé položky je naznačeno, u které kategorie danou funkci lze hledat. Existují samozřejmě výjimky, které ovšem nepovažuji za podstatné a přesahují rámec tohoto článku.
Pro začátek je potřeba si uvědomit, že výbava bagu má být funkční. Má nám zpříjemnit pobyt na hřišti. Zrychlit hru. Tím, že nemusíme věci hledat odpadá nervozita a stres, který zpravidla vyústí v nemálo ran navíc. Dobře vybavený bag je zkrátka skvělý pomocník, který nás nenechá ve štichu.
Rozměry – kromě váhy, která je indikovaná o kapitolu výše je potřeba vždy řešit rozměry. Větší bag pojme více holí (nezřídka si člověk vezme pár holí navíc které chce vyzkoušet), má více kapes (a větších rozměrů). Naopak se nemusí dobře vejít do auta nebo skříně doma. Až na některé bagy kategorie A jsou rozměry bagu fixní, tedy bagy nelze složit. Možná si řeknete, že do auta se bag vejde vždy, ale co když už hrajete dva nebo celá rodina? Nechávat bag na zadním sedadle nebo v kufru bez víka nemusí být vždy úplně ono.
Kapsy – Začínající golfista ještě nemusí tušit, kolik „nezbytných krámu“ bude potřebovat. Obejít 18 jamek může znamenat 3x se převléci, ztratit tucet míčků, nutnost se najíst, vypít 2 litry vody, natřít se opalovacím krémem atp. Seriózní bagy kategorie B a C mají velké kapsy na oblečení, speciální termo kapsu na pití (za 4 hodiny na slunci se pití může dost ohřát...) nebo vodotěsnou kapsu na cennosti (mobil, klíče od auta, peněženka) a scorekartu. Některé bagy obsahují i speciální kapsu na baterii pro elektrický vozík. 7 kapes je dnes vcelku běžné číslo, 10 nepřekvapí, ale není to o počtu.
Úchyt/kapsa na deštník (C) – Některé bagy obsahují poutka na přichycení deštníku, jiné separátní kapsu nebo úchyt. Ačkoliv může kapsa nebo úchyt vypadat jako velká výhoda, nezřídka je konstrukčně umístěna tak, že deštník prochází jednou z velkých kapes (a tedy výrazně zmenší její objem). Poutka tento problém nemají, nicméně mohou být umístěna tak, že brání přístupu do některé z kapes. Alternativně lze deštník téměř vždy dát přímo do bagu nebo využít úchyt na deštník, který je k dispozici přímo na vozíku (mluvíme o držáku složeného deštníku). Že vám déšť nevadí, protože máte nepromok a pláštěnku? 35 stupňů vedra a přímé slunce ale možná vadí.
Rozdělovač a komory – (organizér, rozřazovač, sortér, mřížka…) Základní funkcí bagu je přepravovat hole. Ty jsou umístěné v komorách s rozdělovačem, což je horní „mřížka“ bagu usnadňující manipulaci a organizaci holí. Pokud jsou hole od mřížky až po dno bagu oddělené (tkaninou), pak mluvíme o izolovaných komorách. Moderní bagy (B, C) mají počet „děr v mřížce“ rozdělovače roven počtu komor (dnes běžně i 14). Starší mívají komor o něco méně, typicky například u staff bagu je rozdělovač na 6 dílů s celkem 3mi komorami. Obecně lze říci, že čím více komor, tím lépe. Pokud je hůl v samostatné komoře, její vysunutí a uklizení je snadné – nebrání ji další hůl, nezasekne se o gripy jiných holí atp. Vše má ale několik drobných „háčků“.. 1. Nezřídka chceme s sebou vzít více holí na tréning, než povolují regule turnaje. Úzký bag s 14ti komorami nám toto nemusí umožnit nebo velmi nepohodlně. 2. Levnější bagy mají oddělení komor nekvalitní: krajní komory „netěsní“ a hole se kousají nejen o sebe, ale i o tkaninu komory. 3. Velmi tlusté putter gripy se nemusí vejít do většiny komor, nebo je manipulace s nimi nepříjemná. 4. Rozdělovač na 14 komor hole pěkně oddělí, ale v typickém úhlu a vzhledem k například malé výšce bagu o sebe hole nepříjemně cinkají. Ilustrací těchto problému nabádám k opatrnosti zejména u levnějších 14ti komorových bagů. Rozdělovač by taktéž měl umožnit dobré členění holí, aby se neničily: komory na dřeva jsou mírně výše, zamezujíc tak kontaktu hlav želez se shafty dřev. Měl by být sám o sobě z měkkého materiálu (omezuje hluk), ale odolného (aby se brzy neprodřel, což bývala běžná nemoc bagů ještě pár let dozadu).
Silencery (B, C) – Jedním z nepsaných parametrů, čím se bagy velmi liší je jejich „hlučnost“. Jak moc bag pomáhá tlumit cinkání holí o sebe atp. Z tohoto důvodu jsou některé moderní bagy vybavené silencery, které pomáhají tomuto problému čelit. Zpravidla se jedná o speciální tvarování rozdělovače, různé skryté úchyty holí v komorách nebo materiály na dně (tlumí náraz hole). U silenceru je potřeba si dát pozor na hole, které používáte. Například hybridní hlavy želez nemusí pasovat do silenceru, který byl konstruován spíše na železa typu blade. Silencer může mít problém i s tlustým putter gripem.
Úchyt na ručník – Bez ručníku(ů) hrát asi nelze. Utíráme míček, čelo, čistíme hole od hlíny... Ručník by měl být umístěn tak, aby se nedotýkal země při vyklopených nožičkách nebo na vozíku. Pozor, golfové hřiště není rovné a rough může být vysoký. Také není žádoucí, abychom do něj neustále kopaly při chůzi nebo si ušpinili bílé kalhoty. Dobrá zpráva je, že ručník lze často přichytit přímo na vozík, respektive vždy nějak vyřešit.
Kapsa na alignment sticks (A,B) – Praktická věc, jak schovat treningovou pomůcku do bagu a nikdy ji nezapomenout.
Úchyt na míčky (B) – Výborná věcička umožňující nezanášet špínu z míčků do kapes. U kategorie C se toto řeší úchytkou přímo na vozíku. Úchyt na míčky lze případně dokoupit (taštička, přívěšek…).
Držák na týčka (B) – To samé co předchozí položka. Zde třeba zdůraznit, že volně povalující se týčka v bagu vás mohou nepěkně poranit, pokud budete něco hledat. Neznám moc golfistů, co by si alespoň jednou týčko pod nehet nezkusili… Mnoho držáku na týčka nepobere dobře moderní tlustá plastová nebo speciálního tvaru.
Rain Cover – Vrchní látkový kryt bagu by měl být z odolného materiálu (často se otírá při transportu, v autě...). I když jeho název mluví o dešti, velmi často není vodotěsný a jedná se pouze o základní ochranu holí a rozdělovače před deštěm. Rain cover taktéž brání vypadnutí holí z bagu, pokud se nakloní a chrání hlavy holí (například v kufru auta, kde máme i negolfové haraburdí).
Vodotěsnost – Většina bagů je konstruována tak, aby zvládla menší přeháňku. Speciální bagy jsou opravdu vodovzdorné a netřeba používat pláštěnku na bag (neplést s rain coverem!). Kromě jiných materiálů mají tyto bagy i vodotěsné zipy.
Oddělená komora na putter (C) – Zpravidla pevný tubus připevněný ze strany k bagu, do kterého lze vložit putter. Výborná věc, ale nezřídka i problematická. Některé komory na putter jsou umístěné nevhodně. Například tak, že je hlava putteru na úrovni driveru, který se ji při pohybu dotýká. Další problémem bývá omezení přístupu k některé z komor nebo krátká délka komory, kdy je evidentně namáhán shaft putteru. Starší typy nepojmou velmi tlusté putter gripy.
Design a značka – Vzhled bagu může být hlavní impuls pro koupi. Pro dámy, a asi nejen pro ně, je dobré si zvážit, i jak bude „ladit“ se zbytkem outfitu. Přeci jen bag není čepice a příliš výrazný a vyhraněný bag může omezovat váš šatník nebo být zcela „nevhodný“ další sezónu. Většina golfistů je ve vztahu k holím velmi promiskuitní, takže i příliš velký focus na aktuální značku a typ driveru nemusí vždy být to pravé.
Nožičky (B, A) – Ano, všechny bagy kategorie B je mají, ale ne všechny na nich mají patky, aby se nebořily do bláta nebo řemínky, které je umožňují napevno znehybnit a tím výrazně zlepšit případnou montáž na vozík.
Protismyková základna (C) – (anti twist, easy lock...) V souvislosti s montáží na vozík se řeší častý problému otáčení bagu na vozíku. Otočení způsobuje trable: rozdělovač přestane plnit svou funkci (je konstruován na konkrétní šikmou polohu bagu), hole se zakousnou do sebe, kapsy nejsou přístupné, ručník na zemi... Firmy vyrábějící vozíky i bagy přišly s celou řadou řešení tohoto problému. Jedná se o různé drážky na spodku bagu, které zapadnou do spodního úchytu bagu na vozíku a znemožní jeho pootočení. Zpravidla fungují pouze s vozíky stejné značky, nicméně nebrání používaní s jinými. Pokud máte už nějaký vozík (mechanický nebo elektrický), není od věci obhlédnout bag stejné značky právě z tohoto důvodu.
Držák na rukavici – Malý kus suchého zipu umí velké věci. Rukavice má své místo a může například pěkně schnout.
Water proof (B, C) – Voděodolnost sice není výbava, ale jde o speciální vlastnost, možná skoro kategorii bagů. Voděodolné bagy se liší opravdu robustní odolností proti dešti. Dá se říci, že je to vždy preferovaná varianta, ale i ta má svá uskalí: voděodolný bag ma na všech kapsách voděodolné zipy. Tyto zipy jsou z principu mnohem "tužší" a nelze je tvarovat do libovolného tvaru jako normální zipy - jsou vždy rovné. Výsledkem jsou zpravidla menší a hůře přístupné kapsy, které například nelze plně otevřít. Struktura kapes je též malinko jiná, takže lépe vyzkoušet, aby nedošlo ke zklamaní, obzvlášť když se jedná o nejdražší bagy v nabídce výrobků.
První bag je… stand bag
Začínající levný golfista bez zelené karty by měl při výběru bagu již předpokládat, že ji získá. První bag by tedy měl být ideálně universální, vhodný jak pro častý tréning tak i na hřiště. Stand bag je sázka na jistotu. Možná si někdo říká, že stejnou službu zastane i Pencil bag, zejména s ohledem na poměr času strávených na drivingu vs hřišti nebo menšímu počtu holí (mnoho lidí má na začátek půl set + putter). Zde je nutné zmínit, že Pencil bag není ideální ani na trénink. Nastíním možné problémy: 1. nemá nožičky a nestojí, je nutné ho vždy položit (výjimka jsou pencily s nožičkami). To samé platí i o časté výměně holí, které pak taktéž končí na zemi. Tím se velmi často zašpiní atp. 2. často neumožní vzít celou výbavu a musíme se už doma rozhodnout, kterou hůl budeme zkoušet. Nemluvě o oblečení, pití a dalších nezbytnostech.
Co se týče hry na hřišti, tak ta je s pencil bagem velmi limitovaná. Hráč bude velmi pravděpodobně neustále zdržovat, což může vyústit v napomínání Marshallem. Pokud tedy nebere v potaz situaci, kdy jezdíme na trénink téměř výhradně MHD cestou z práce, pak velký smysl Pencil bag jakožto náš první bag nemá. Pokud mám pouze 7mičku železo a jezdím autem na driving, nepotřebuji žádný bag. Nezapomínejme, že stand bag se nosí na zádech. Je tedy dobré si jej zkusit dát na záda, ideálně né prázdný. Přeci jen s ním budete chodit několik hodin.
Stand bag se doma golfistovi neztratí ani v rámci jeho budoucí kariéry. Počet holí roste (nehrajeme se všemi), staré je potřeba někam doma uložit. V případě cesty do zahraničí nebo na prodloužený víkend je to právě starý stand bag, který přijde vhod – na velký cart bag a vozík nemusí být v autě do Rakouska s rodinkou místo. Stand bag lze vždy nějak přidělat jak na vozík, tak do buginy (což je v případě pencil bagu problém neb držáky některých club cars předpokládají určitý průměr a pevnou konstrukci). Stand bag díky váze je i často lepší volbou, pokud letíme na golf do zahraničí - je lehčí a pokud by se poškodil nebo odřel, asi to spíše přežijeme.
Bag vs auto
Je až s podivem, jak velké vozy mají relativně nevhodný úložný prostor pro golfové vybavení. Obecně lze říci, že do každého auta lze nacpat alespoň jeden bag (minimálně pokud vyndáme dřeva). Je ale dobré si pohlídat, aby se bag vešel do auta ideálně na šířku a nikoliv pouze úhlopříčně. Stand bag i cart bagy se prodávají v několika velikostech. Liší se zpravidla jak šířkou (zjednodušeně lze říci průměrem) tak výškou. Nejlépe přijet do prodejny autem a vyzkoušet jej dát do kufru.
Začínající golfista vybírá bag s ohledem na vůz, který má. Pokročilý golfista vybírá vůz s ohledem na bag, který má. Vše je totiž otázka priorit.
Bag z druhé ruky
Na internetu je poměrně široká nabídka bagů z druhé ruky. Pokud bereme jako fakt, že „bag nehraje“, a je rozhodně důležitější v začátku investovat do trenéra, holí, míčků nebo bot (bez kterých to zkrátka nejde), pak je nákup bagu z druhé ruky dobrou alternativou, jak ušetřit pár korun. Následující část je věnována vadám použitých bagů, na které je dobré si dát pozor při nákupu z druhé ruky.
Chybějící rain cover – ať už prodávající má jakoukoliv historku (snědl mu ho pes, koupil bag bez něj), je dobré vědět, že každý nový bag se prodává s rain coverem a měl by tedy být k dispozici. Koupě rain coveru ke konkrétnímu modelu bagu je téměř nemožné (a pokud se nabízí tak drahé). Existují jakési universální kusy, nicméně uchycení rain coveru je na každém bagu trochu jiné, a to nemluvím o barvě a velikosti.
Chybějící nebo velmi poškozené popruhy – není snadné získat náhradní popruh, co lze použít na konkrétní bag. Pravděpodobnost zde je ale vyšší v případě cart bagů. Originál může stát nemalé peníze. Stand bag s jedním popruhem je věc, kterou si můžete přivodit újmu na zdraví. Procházet se s bagem přes rameno na drivingu není to samé jako ujít s ním 12 Km. Kromě popruhů samotných je potřeba věnovat pozornost jejich ukončení na bagu. Může být natrhnuté, což může skončit utrhnutím popruhu.
Problémy s nožičkami (B) – Mechanismy nožiček trpí několika nemocemi. 1. Nechtějí se vysunout, což je zpravidla pokroucením drátěného mechanismu (často lze vyřešit). 2. Nechtějí se zasunout, což je buď triviální problém drátěné pružiny nebo něco vážnějšího (prasklá pružina, nalomený úchyt nožičky). Možnosti opravy svépomocí jsou malé a chodit s bagem, kterému se občas otevřou nohy je velmi nepraktické. 3. Noha je pokroucená (zpravidla nevadí) nebo zlomená. 4. Rozbitá patka mechanismu (game over -> konverze na cartbag odmontováním/fixace celého mechanismu).
Doporučuji mechanismus dobře vyzkoušet. Bag s rozbitým nebo nevyzpytatelně fungujícím mechanismem nožiček je v podstatě nepoužitelný. Pozn.: mechanismus nožiček je konstruovaný na plný, tedy zatížený, bag. Pokud prázdný bag sám o sebe nechce hned nohy vysunout a je nutné na bag mírně přitlačit, nejedná se o závadu. Zasunout by je měl i při pouhém nadzvednutí do vzduchu (použité mechanismy často potřebují ještě naklopení kolmo s tím, že následně již nohy drží bez ohledu na polohu).
Zničené zipy – přešití zipů na bagu je věc ne úplně snadná, pokud tedy má bag rozbitý některý ze zipů, berte to jako fakt a zamyslete se, jak moc to reálně vadí nebo ne. Bag na zádech nebo vozíku se neustále třese a pravděpodobnost, že něco může vypadnout je velká.
Díry v látce – mnoho bagů jsou ve skutečnosti jen jednoduché konstrukce omotané umělou tkaninou, která je často dost namáhána. Díra se může šířit a je potřeba se nad tím trochu zamyslet.
Prasklý rozřazovač – potenciálně velký problém, neb u mnoho bagů drží celou konstrukci pohromadě. Případná ostrá hrana může ve chvilce nepozornosti poranit.
Díry v kapsách – pokud člověk nosí v bagu volně týčka a vypichovátko, snadno se může některá z kapes protrhnout. Řešitelné to asi je, ale představa, že mi propadnou klíče od vozu mezi hole , a já se obávám, že jsem je ztratil někde mezi 3. a 15. jamkou asi dostatečně ilustruje oč běží. Kapsy je proto dobré kontrolovat i uvnitř. Ještě horší případ může být, kdy se předmět dostane do meziprostoru a pak přichází ke slovu nůž.
Prasklá/vyrvaná držátka – poměrně častá nemoc bagů všech kategorií. Závažnost záleží na typu bagu i způsobu jeho využití. Možná si říkáte, že u stand bagu je držadlo marginální záležitost – máme přeci popruhy. V praxi se držadlo často využívá i při nasazování na záda nebo nakládání do auta. Je potřeba si vše vyzkoušet.
Prasklá základna bagu (B,C,D) – znamení, že se bagu stalo něco opravdu nepěkného. Nemusí to znamenat úplný konec, ale koupě je velmi na zvážení.
Závěr
Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv, určitě Vám pomůže a splní základní funkci, kterou od něj očekáváte. Pokud to s golfem myslíte vážně, beztak se nebude jednat o poslední bag, který kupujete a získané zkušenosti člověku velmi napomohou při další koupi.
---
Článek původně psaný pro levnygolf. Pokud něco chybí, písněte do diskuse a doplníme.
Následující řádky berte jako pomůcku pro nákup bagu začátečníkům a informace na co si dát pozor, a co není dobré opomenout.
Jaké existují bagy...
Základní kategorie bagů jsou tyto (řazeno dle velikosti a váhy):
- Pencil bag (kategorie A) – (Někdy také Carry bag) Jednoduchý obal na několik holí zpravidla nezpevněné konstrukce (lze složit). Může obsahovat i několik, zpravidla mělkých kapes (na míčky, týčka, rukavice). Dále obsahu jeden nebo dva popruhy pro snazší transport. Nezřídka nepojme celý golfový set (případně velmi natěsno) a je určen více méně pouze pro trénink. Pro hru se nehodí z důvodu opravdu velmi obtížné manipulace s holemi – nelze snadno vyjmou konkrétní hůl a malou kapacitu kapes. Někteří výrobci považují za pencil prakticky vše, co je užšího průměru než běžný bag. Typická váha je pod 1 Kg.
- Stand bag (kat. B) – Bag určený k nošení na zádech opatřený výklopnými nožičkami pro snadné a stabilní položení na hřišti. Jde o základní skupinu bagů určenou pro hru. Konstrukčně jde o nejrozmanitější skupinu z hlediska počtu komor, rozřazovačů, speciálních funkcí, designů i materiálů, včetně kompletně vodě odolných modelů. Obsahuje několik oddělených kapes speciálně upravených na nezbytnosti jako míčky, jídlo-pití, oblečení, cennosti, úchyt na ručník atp. Kromě popruhů na záda je opatřen i několika držadly usnadňující nošení nebo nakládání do auta. Typická váha je něco přes 3 Kg, ale existují i tzv. Ultralight varianty s váhou kolem 2 Kg.
- Cart bag – (kat. C) Bag určený k montáži na vozík nebo buginu, nevhodný k nošení na hřiště (kromě velmi neergonomického popruhu tento bag nestojí stabilně na nezpevněném nebo šikmém povrchu..). Funkčně vychází z výbavy Stand bagů, kterou zpravidla doplňuje o úchyt na velký deštník a lepší modely i oddělenou komoru na putter. Váha kolem 3 Kg.
- Staff bag – (kat. D) (Někdy také Tour bag) je kategorie největších a nejtěžších bagů určena pro nošení pomocí caddiho nebo převoz buginou. Dokonce ne všechny Tour bagy lze namontovat na každý vozík. Tato kategorie zpravidla neobsahuje žádné technologické vychytávky, naopak sází na velké rozměry, bytelnou konstrukci a tradiční materiály (železo, kůže). Rozdělovač je takřka vždy 6ti komorový. Váha běžně přes 5 kg.
- Travel bag – (kat. E) (Travel Cover) jedná se o obal určený čistě pro transport golfového vybavení na cestách (letadlo). Nejedná o bag v pravém slova smyslu, ale můžeme se občas setkat s tímto označením. Nepoužitelné pro běžnou hru.
Kromě výše zmíněných kategorii existují i všelijaké hybridní varianty nebo speciality, kombinující například vzhled jedné kategorie a funkce druhé. Za všechny jmenujme par příkladů: „Staff Stand Bag“. Zpravidla jde spíše o marketingové označení než skutečně něco nového. Další méně běžnou kombinací je měkký pencil bag s malými nožičkami atp. Tyto a další kombinace uvádím čistě pro úplnost a jsou nad rámec tohoto článku.
Výbava moderního bagu
Když už máme jasno v základním rozdělení, je potřeba se podívat na základní výbavu a parametry bagů. Pozn.: u každé položky je naznačeno, u které kategorie danou funkci lze hledat. Existují samozřejmě výjimky, které ovšem nepovažuji za podstatné a přesahují rámec tohoto článku.
Pro začátek je potřeba si uvědomit, že výbava bagu má být funkční. Má nám zpříjemnit pobyt na hřišti. Zrychlit hru. Tím, že nemusíme věci hledat odpadá nervozita a stres, který zpravidla vyústí v nemálo ran navíc. Dobře vybavený bag je zkrátka skvělý pomocník, který nás nenechá ve štichu.
Rozměry – kromě váhy, která je indikovaná o kapitolu výše je potřeba vždy řešit rozměry. Větší bag pojme více holí (nezřídka si člověk vezme pár holí navíc které chce vyzkoušet), má více kapes (a větších rozměrů). Naopak se nemusí dobře vejít do auta nebo skříně doma. Až na některé bagy kategorie A jsou rozměry bagu fixní, tedy bagy nelze složit. Možná si řeknete, že do auta se bag vejde vždy, ale co když už hrajete dva nebo celá rodina? Nechávat bag na zadním sedadle nebo v kufru bez víka nemusí být vždy úplně ono.
Kapsy – Začínající golfista ještě nemusí tušit, kolik „nezbytných krámu“ bude potřebovat. Obejít 18 jamek může znamenat 3x se převléci, ztratit tucet míčků, nutnost se najíst, vypít 2 litry vody, natřít se opalovacím krémem atp. Seriózní bagy kategorie B a C mají velké kapsy na oblečení, speciální termo kapsu na pití (za 4 hodiny na slunci se pití může dost ohřát...) nebo vodotěsnou kapsu na cennosti (mobil, klíče od auta, peněženka) a scorekartu. Některé bagy obsahují i speciální kapsu na baterii pro elektrický vozík. 7 kapes je dnes vcelku běžné číslo, 10 nepřekvapí, ale není to o počtu.
Úchyt/kapsa na deštník (C) – Některé bagy obsahují poutka na přichycení deštníku, jiné separátní kapsu nebo úchyt. Ačkoliv může kapsa nebo úchyt vypadat jako velká výhoda, nezřídka je konstrukčně umístěna tak, že deštník prochází jednou z velkých kapes (a tedy výrazně zmenší její objem). Poutka tento problém nemají, nicméně mohou být umístěna tak, že brání přístupu do některé z kapes. Alternativně lze deštník téměř vždy dát přímo do bagu nebo využít úchyt na deštník, který je k dispozici přímo na vozíku (mluvíme o držáku složeného deštníku). Že vám déšť nevadí, protože máte nepromok a pláštěnku? 35 stupňů vedra a přímé slunce ale možná vadí.
Rozdělovač a komory – (organizér, rozřazovač, sortér, mřížka…) Základní funkcí bagu je přepravovat hole. Ty jsou umístěné v komorách s rozdělovačem, což je horní „mřížka“ bagu usnadňující manipulaci a organizaci holí. Pokud jsou hole od mřížky až po dno bagu oddělené (tkaninou), pak mluvíme o izolovaných komorách. Moderní bagy (B, C) mají počet „děr v mřížce“ rozdělovače roven počtu komor (dnes běžně i 14). Starší mívají komor o něco méně, typicky například u staff bagu je rozdělovač na 6 dílů s celkem 3mi komorami. Obecně lze říci, že čím více komor, tím lépe. Pokud je hůl v samostatné komoře, její vysunutí a uklizení je snadné – nebrání ji další hůl, nezasekne se o gripy jiných holí atp. Vše má ale několik drobných „háčků“.. 1. Nezřídka chceme s sebou vzít více holí na tréning, než povolují regule turnaje. Úzký bag s 14ti komorami nám toto nemusí umožnit nebo velmi nepohodlně. 2. Levnější bagy mají oddělení komor nekvalitní: krajní komory „netěsní“ a hole se kousají nejen o sebe, ale i o tkaninu komory. 3. Velmi tlusté putter gripy se nemusí vejít do většiny komor, nebo je manipulace s nimi nepříjemná. 4. Rozdělovač na 14 komor hole pěkně oddělí, ale v typickém úhlu a vzhledem k například malé výšce bagu o sebe hole nepříjemně cinkají. Ilustrací těchto problému nabádám k opatrnosti zejména u levnějších 14ti komorových bagů. Rozdělovač by taktéž měl umožnit dobré členění holí, aby se neničily: komory na dřeva jsou mírně výše, zamezujíc tak kontaktu hlav želez se shafty dřev. Měl by být sám o sobě z měkkého materiálu (omezuje hluk), ale odolného (aby se brzy neprodřel, což bývala běžná nemoc bagů ještě pár let dozadu).
Silencery (B, C) – Jedním z nepsaných parametrů, čím se bagy velmi liší je jejich „hlučnost“. Jak moc bag pomáhá tlumit cinkání holí o sebe atp. Z tohoto důvodu jsou některé moderní bagy vybavené silencery, které pomáhají tomuto problému čelit. Zpravidla se jedná o speciální tvarování rozdělovače, různé skryté úchyty holí v komorách nebo materiály na dně (tlumí náraz hole). U silenceru je potřeba si dát pozor na hole, které používáte. Například hybridní hlavy želez nemusí pasovat do silenceru, který byl konstruován spíše na železa typu blade. Silencer může mít problém i s tlustým putter gripem.
Úchyt na ručník – Bez ručníku(ů) hrát asi nelze. Utíráme míček, čelo, čistíme hole od hlíny... Ručník by měl být umístěn tak, aby se nedotýkal země při vyklopených nožičkách nebo na vozíku. Pozor, golfové hřiště není rovné a rough může být vysoký. Také není žádoucí, abychom do něj neustále kopaly při chůzi nebo si ušpinili bílé kalhoty. Dobrá zpráva je, že ručník lze často přichytit přímo na vozík, respektive vždy nějak vyřešit.
Kapsa na alignment sticks (A,B) – Praktická věc, jak schovat treningovou pomůcku do bagu a nikdy ji nezapomenout.
Úchyt na míčky (B) – Výborná věcička umožňující nezanášet špínu z míčků do kapes. U kategorie C se toto řeší úchytkou přímo na vozíku. Úchyt na míčky lze případně dokoupit (taštička, přívěšek…).
Držák na týčka (B) – To samé co předchozí položka. Zde třeba zdůraznit, že volně povalující se týčka v bagu vás mohou nepěkně poranit, pokud budete něco hledat. Neznám moc golfistů, co by si alespoň jednou týčko pod nehet nezkusili… Mnoho držáku na týčka nepobere dobře moderní tlustá plastová nebo speciálního tvaru.
Rain Cover – Vrchní látkový kryt bagu by měl být z odolného materiálu (často se otírá při transportu, v autě...). I když jeho název mluví o dešti, velmi často není vodotěsný a jedná se pouze o základní ochranu holí a rozdělovače před deštěm. Rain cover taktéž brání vypadnutí holí z bagu, pokud se nakloní a chrání hlavy holí (například v kufru auta, kde máme i negolfové haraburdí).
Vodotěsnost – Většina bagů je konstruována tak, aby zvládla menší přeháňku. Speciální bagy jsou opravdu vodovzdorné a netřeba používat pláštěnku na bag (neplést s rain coverem!). Kromě jiných materiálů mají tyto bagy i vodotěsné zipy.
Oddělená komora na putter (C) – Zpravidla pevný tubus připevněný ze strany k bagu, do kterého lze vložit putter. Výborná věc, ale nezřídka i problematická. Některé komory na putter jsou umístěné nevhodně. Například tak, že je hlava putteru na úrovni driveru, který se ji při pohybu dotýká. Další problémem bývá omezení přístupu k některé z komor nebo krátká délka komory, kdy je evidentně namáhán shaft putteru. Starší typy nepojmou velmi tlusté putter gripy.
Design a značka – Vzhled bagu může být hlavní impuls pro koupi. Pro dámy, a asi nejen pro ně, je dobré si zvážit, i jak bude „ladit“ se zbytkem outfitu. Přeci jen bag není čepice a příliš výrazný a vyhraněný bag může omezovat váš šatník nebo být zcela „nevhodný“ další sezónu. Většina golfistů je ve vztahu k holím velmi promiskuitní, takže i příliš velký focus na aktuální značku a typ driveru nemusí vždy být to pravé.
Nožičky (B, A) – Ano, všechny bagy kategorie B je mají, ale ne všechny na nich mají patky, aby se nebořily do bláta nebo řemínky, které je umožňují napevno znehybnit a tím výrazně zlepšit případnou montáž na vozík.
Protismyková základna (C) – (anti twist, easy lock...) V souvislosti s montáží na vozík se řeší častý problému otáčení bagu na vozíku. Otočení způsobuje trable: rozdělovač přestane plnit svou funkci (je konstruován na konkrétní šikmou polohu bagu), hole se zakousnou do sebe, kapsy nejsou přístupné, ručník na zemi... Firmy vyrábějící vozíky i bagy přišly s celou řadou řešení tohoto problému. Jedná se o různé drážky na spodku bagu, které zapadnou do spodního úchytu bagu na vozíku a znemožní jeho pootočení. Zpravidla fungují pouze s vozíky stejné značky, nicméně nebrání používaní s jinými. Pokud máte už nějaký vozík (mechanický nebo elektrický), není od věci obhlédnout bag stejné značky právě z tohoto důvodu.
Držák na rukavici – Malý kus suchého zipu umí velké věci. Rukavice má své místo a může například pěkně schnout.
Water proof (B, C) – Voděodolnost sice není výbava, ale jde o speciální vlastnost, možná skoro kategorii bagů. Voděodolné bagy se liší opravdu robustní odolností proti dešti. Dá se říci, že je to vždy preferovaná varianta, ale i ta má svá uskalí: voděodolný bag ma na všech kapsách voděodolné zipy. Tyto zipy jsou z principu mnohem "tužší" a nelze je tvarovat do libovolného tvaru jako normální zipy - jsou vždy rovné. Výsledkem jsou zpravidla menší a hůře přístupné kapsy, které například nelze plně otevřít. Struktura kapes je též malinko jiná, takže lépe vyzkoušet, aby nedošlo ke zklamaní, obzvlášť když se jedná o nejdražší bagy v nabídce výrobků.
První bag je… stand bag
Začínající levný golfista bez zelené karty by měl při výběru bagu již předpokládat, že ji získá. První bag by tedy měl být ideálně universální, vhodný jak pro častý tréning tak i na hřiště. Stand bag je sázka na jistotu. Možná si někdo říká, že stejnou službu zastane i Pencil bag, zejména s ohledem na poměr času strávených na drivingu vs hřišti nebo menšímu počtu holí (mnoho lidí má na začátek půl set + putter). Zde je nutné zmínit, že Pencil bag není ideální ani na trénink. Nastíním možné problémy: 1. nemá nožičky a nestojí, je nutné ho vždy položit (výjimka jsou pencily s nožičkami). To samé platí i o časté výměně holí, které pak taktéž končí na zemi. Tím se velmi často zašpiní atp. 2. často neumožní vzít celou výbavu a musíme se už doma rozhodnout, kterou hůl budeme zkoušet. Nemluvě o oblečení, pití a dalších nezbytnostech.
Co se týče hry na hřišti, tak ta je s pencil bagem velmi limitovaná. Hráč bude velmi pravděpodobně neustále zdržovat, což může vyústit v napomínání Marshallem. Pokud tedy nebere v potaz situaci, kdy jezdíme na trénink téměř výhradně MHD cestou z práce, pak velký smysl Pencil bag jakožto náš první bag nemá. Pokud mám pouze 7mičku železo a jezdím autem na driving, nepotřebuji žádný bag. Nezapomínejme, že stand bag se nosí na zádech. Je tedy dobré si jej zkusit dát na záda, ideálně né prázdný. Přeci jen s ním budete chodit několik hodin.
Stand bag se doma golfistovi neztratí ani v rámci jeho budoucí kariéry. Počet holí roste (nehrajeme se všemi), staré je potřeba někam doma uložit. V případě cesty do zahraničí nebo na prodloužený víkend je to právě starý stand bag, který přijde vhod – na velký cart bag a vozík nemusí být v autě do Rakouska s rodinkou místo. Stand bag lze vždy nějak přidělat jak na vozík, tak do buginy (což je v případě pencil bagu problém neb držáky některých club cars předpokládají určitý průměr a pevnou konstrukci). Stand bag díky váze je i často lepší volbou, pokud letíme na golf do zahraničí - je lehčí a pokud by se poškodil nebo odřel, asi to spíše přežijeme.
Bag vs auto
Je až s podivem, jak velké vozy mají relativně nevhodný úložný prostor pro golfové vybavení. Obecně lze říci, že do každého auta lze nacpat alespoň jeden bag (minimálně pokud vyndáme dřeva). Je ale dobré si pohlídat, aby se bag vešel do auta ideálně na šířku a nikoliv pouze úhlopříčně. Stand bag i cart bagy se prodávají v několika velikostech. Liší se zpravidla jak šířkou (zjednodušeně lze říci průměrem) tak výškou. Nejlépe přijet do prodejny autem a vyzkoušet jej dát do kufru.
Začínající golfista vybírá bag s ohledem na vůz, který má. Pokročilý golfista vybírá vůz s ohledem na bag, který má. Vše je totiž otázka priorit.
Bag z druhé ruky
Na internetu je poměrně široká nabídka bagů z druhé ruky. Pokud bereme jako fakt, že „bag nehraje“, a je rozhodně důležitější v začátku investovat do trenéra, holí, míčků nebo bot (bez kterých to zkrátka nejde), pak je nákup bagu z druhé ruky dobrou alternativou, jak ušetřit pár korun. Následující část je věnována vadám použitých bagů, na které je dobré si dát pozor při nákupu z druhé ruky.
Chybějící rain cover – ať už prodávající má jakoukoliv historku (snědl mu ho pes, koupil bag bez něj), je dobré vědět, že každý nový bag se prodává s rain coverem a měl by tedy být k dispozici. Koupě rain coveru ke konkrétnímu modelu bagu je téměř nemožné (a pokud se nabízí tak drahé). Existují jakési universální kusy, nicméně uchycení rain coveru je na každém bagu trochu jiné, a to nemluvím o barvě a velikosti.
Chybějící nebo velmi poškozené popruhy – není snadné získat náhradní popruh, co lze použít na konkrétní bag. Pravděpodobnost zde je ale vyšší v případě cart bagů. Originál může stát nemalé peníze. Stand bag s jedním popruhem je věc, kterou si můžete přivodit újmu na zdraví. Procházet se s bagem přes rameno na drivingu není to samé jako ujít s ním 12 Km. Kromě popruhů samotných je potřeba věnovat pozornost jejich ukončení na bagu. Může být natrhnuté, což může skončit utrhnutím popruhu.
Problémy s nožičkami (B) – Mechanismy nožiček trpí několika nemocemi. 1. Nechtějí se vysunout, což je zpravidla pokroucením drátěného mechanismu (často lze vyřešit). 2. Nechtějí se zasunout, což je buď triviální problém drátěné pružiny nebo něco vážnějšího (prasklá pružina, nalomený úchyt nožičky). Možnosti opravy svépomocí jsou malé a chodit s bagem, kterému se občas otevřou nohy je velmi nepraktické. 3. Noha je pokroucená (zpravidla nevadí) nebo zlomená. 4. Rozbitá patka mechanismu (game over -> konverze na cartbag odmontováním/fixace celého mechanismu).
Doporučuji mechanismus dobře vyzkoušet. Bag s rozbitým nebo nevyzpytatelně fungujícím mechanismem nožiček je v podstatě nepoužitelný. Pozn.: mechanismus nožiček je konstruovaný na plný, tedy zatížený, bag. Pokud prázdný bag sám o sebe nechce hned nohy vysunout a je nutné na bag mírně přitlačit, nejedná se o závadu. Zasunout by je měl i při pouhém nadzvednutí do vzduchu (použité mechanismy často potřebují ještě naklopení kolmo s tím, že následně již nohy drží bez ohledu na polohu).
Zničené zipy – přešití zipů na bagu je věc ne úplně snadná, pokud tedy má bag rozbitý některý ze zipů, berte to jako fakt a zamyslete se, jak moc to reálně vadí nebo ne. Bag na zádech nebo vozíku se neustále třese a pravděpodobnost, že něco může vypadnout je velká.
Díry v látce – mnoho bagů jsou ve skutečnosti jen jednoduché konstrukce omotané umělou tkaninou, která je často dost namáhána. Díra se může šířit a je potřeba se nad tím trochu zamyslet.
Prasklý rozřazovač – potenciálně velký problém, neb u mnoho bagů drží celou konstrukci pohromadě. Případná ostrá hrana může ve chvilce nepozornosti poranit.
Díry v kapsách – pokud člověk nosí v bagu volně týčka a vypichovátko, snadno se může některá z kapes protrhnout. Řešitelné to asi je, ale představa, že mi propadnou klíče od vozu mezi hole , a já se obávám, že jsem je ztratil někde mezi 3. a 15. jamkou asi dostatečně ilustruje oč běží. Kapsy je proto dobré kontrolovat i uvnitř. Ještě horší případ může být, kdy se předmět dostane do meziprostoru a pak přichází ke slovu nůž.
Prasklá/vyrvaná držátka – poměrně častá nemoc bagů všech kategorií. Závažnost záleží na typu bagu i způsobu jeho využití. Možná si říkáte, že u stand bagu je držadlo marginální záležitost – máme přeci popruhy. V praxi se držadlo často využívá i při nasazování na záda nebo nakládání do auta. Je potřeba si vše vyzkoušet.
Prasklá základna bagu (B,C,D) – znamení, že se bagu stalo něco opravdu nepěkného. Nemusí to znamenat úplný konec, ale koupě je velmi na zvážení.
Závěr
Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv, určitě Vám pomůže a splní základní funkci, kterou od něj očekáváte. Pokud to s golfem myslíte vážně, beztak se nebude jednat o poslední bag, který kupujete a získané zkušenosti člověku velmi napomohou při další koupi.
---
Článek původně psaný pro levnygolf. Pokud něco chybí, písněte do diskuse a doplníme.
Přílohy
Upraveno moderátorem:
