Tak se zdá, že už jsem zhodnotil úplně vše, co mi uvízlo na mysli, kromě toho posledního. Toho nejzásadnějšího, kvůli čemu jsme na Floridu vlastně vyrazili. Jak se tedy hraje golf na Floridě? Golf na Floridě má podle mého dva zásadní aspekty, kterými se vše řídí a vše je jim podřízeno. Těmi aspekty jsou : Podnebí a gerontografické složení obyvatelstva.
Vyrazit na golf na Floridu můžete celoročně. Skutečný smysl to má ale pro nás středoevropské golfové blázny zhruba od listopadu do března. U nás se moc hrát nedá a tam jsou pro to ideální podmínky ohledně teplot i srážek. U mě osobně se komfortní golfová teplota pohybuje mezi 15 a 20 °C, což je přesně ten rozsah, který najdete v teplotních statistikách oblasti Tampy pro měsíc leden až únor. I má osobní zkušenost říká, že to tak je. Sedmdesát procent dní z našeho pobytu se odehrával v těchto intencích. Pouze při úplně ranních tee-timech jsme občas první devítku museli absolvovat s dlouhým rukávem. U vnímání pocitové teploty se malinko zastavím. Byl mezi námi jeden panelákový rozmazlenec. Vypadalo to trochu divně, když já jsem nahý po ochlazení v bazénu ležel na lehátku na terase a Jirka kousek ode mne v teplákách a mikině drkotal zlostně zubama , že mu svým přístupem vyvolávám ještě urputnější pocit chladu. Zažili jsme jednu vydatnou noční bouřku a dvakrát na hřišti takovou naprosto bezvýznamnou imitaci dešťové přepršky. Dvakrát trošku foukalo, ale nebylo to nic většího, než co bych neznal z Bítozevsi (tam fouká často). Z tohoto úhlu pohledu to ale bylo pro mě trošku zklamání, protože moje výhodně (přesto dost draze) pořízené oblečení PROQUIP nejvyšší řady s neomezenou zárukou nepromokavosti nemohlo projít zátěžovým testem neomezené nepromokavosti. Kdybych býval tušil, že ta noční bouřka bude jediným významnějším přídělem vody shora, využil bych toho. Pozdě bycha honit. I slunce jsme užili dosytosti. Padesátky krémíčky od @Dana jsme vyplácali všechny a světlá golfová levačka byla i po 14 dnech od návratu stále ještě znatelná.
Pokud je počasí OK je pro mě hlavním subjektivním parametrem hřiště jeho zábavnost. Moje hodnocení floridských hřišť bude tedy pro mnohého čtenáře asi odrazující. Možná to bude znít víc „nafoukamericky“, než kdyby hovořil kdejaký pravý Američan, ale pokud se týká zábavnosti golfových hřišť, tak nic moc. S takovým Španělskem se nemůže Florida vůbec rovnat. Dokonce si dovolím tvrdit, že 90% našich českých hřišť je zábavnějších než 90% floridských. Je sice pravda, že Florida je odporně rovinatá, přesto se sem tam nějaký pahrbek, či dolinka vždy najde. Málokterý golfový architekt jich ale využil. Navštívili jsme celkem 11 hřišť. Dvě až tři byla taková ta pseudozvlněná, jedno či dvě bych nazval jako zvlněná a tvarovaná a pouze jedno jako skutečně vertikálně i horizontálně zábavné. Zbytek placka, placka, placka. Bez doglegu, bez převýšení, jen tam a zase zpět. Nalevo domy (tím pádem aut), napravo domy (tím pádem aut). Odehraješ si jamku či dvě mezi domy, zahneš do pravého úhlu doprava či doleva, mineš řadu domů, slepou ulici, řadu domů a odbočíš do pravého úhlu na další odpaliště. A to se opakuje 18 jamek. Takových hřišť je tam víc než by bylo zdrávo. Z těch našich jedenácti byly takto extrémně pojaté tři. Víckrát než jednou jsme na ně nešli.
Naivně na základě sledování PGA v televizi jsem žil v představě, že zelená je na Floridě zelenější než u nás v Evropě. Asi i je, ale je k tomu potřeba voda. Mnoho vody. Na běžných lidových hřištích jsou ferveje vyblitě šedozelené a rozhodně ne šťavnaté. Z Bítozevse jsem zvyklý, že pokud umístím míček na fervej (a nemusí to být ani fervej jamky, kterou momentálně hraji) mám pro další ránu výrazně lepší výchozí posici, než z jakéhokoliv místa mimo fervej. Míček bude ležet určitě minimálně 3mm nad úrovní zeminy. Na Floridě to neplatí. Žádná travní peřinka. Míček je nad zemí možná milimetr ale vizuálně máte pocit, že hrajete přímo z hlíny a to je pro psychiku hráče mojí úrovně přímo zničující. Mnohem snadněji se hraje z rafu, který je nízký a suchý. Netuším, jestli na běžných hřištích ferveje vůbec někdy zavlažují, ale v období našeho pobytu jsme opravdu zelenou trávu potkali jen na těch dvou nejdražších navštívených hřištích. Nakonec ale jde opravdu hlavně o zvyk a psychiku. První týden jsem z toho byl takzvaně „na švestku“ a bylo to vidět i na výsledcích, kdy jsem v rámci slovutné JFS byl beznadějně poslední s mínusem téměř 100 USD. Jak jsem si ale na to zvykl, začalo se dařit a tři dny před koncem jsem se dokonce vyšvihl do vedení. Pak jsem ale padl do útlumu, takže jsem nakonec stejně skončil poslední … ale těsně. Na čem se ale vodou a péčí nešetří jsou evidentně grýny. Až na nějaké výjimky byly ve výborném stavu, pro nás nezvykle rychlé a často záludné. Jirka by mohl vyprávět. Jeho hra v poli byla luxusní. Když měl den a šlo mu to i na grýnech blížil se nebezpečně paru hřiště. Většinou ale ušetřené rány v poli následně na grýnech úspěšně doplňoval do výsledku, který by se dal jednoslovně nazvat „Jájsemtakovejkokot“.
Samostatnou kapitolou jsou tréninkové plochy. Více či méně slušný putting green mají všude. Chipping už ale není úplně samozřejmý. Na tom úplně nejlevnějším hřišti, které jsme navštívili, jsem se jinak velice milé pratety v recepci zeptal, kde mají chipping green. Koukala na mě, jako by to slovo slyšela poprvé. A to jsem se opravdu snažil o dokonalou výslovnost. Driving někde ani není a tam kde je, tak to obvykle je taková „znouzectnost“. Místo driving míčů pozdní sběr kameňáků, které ti ze sudu do košíku nabere recepční a na nepříliš úzkostlivě udržovaném odpališti místo tak pro pět až šest lidí. To je typický driving range. Žádné rohožky, žádné zastřešení, žádný automat na míčky. Evidentně to opět souvisí s možnostmi a schopnostmi místní většinové golfové populace. Málokterý z gerontů má dost sil na to, aby s nimi plýtval na něco tak nepodstatného, jako je trénink.
Takže zbývá úplně poslední souhrnné zhodnocení. Opravdu upřímně jsem rád, že jsem tuto golfovou zkušenost absolvoval. Zahrál jsem si jinak, zahrál jsem si dosytosti a pokud odmyslím let přes oceán i za málo peněz. Fee včetně buggy na běžném, slušně kvalitním hřišti pořídíte mezi 40 a 50 USD. Nicméně kromě ideálního počasí v zimních měsících nevidím žádný zásadní důvod, proč tam jet znova. Jóóó, kdybych vyhrál ve sportce nebo se stal rentiérem, bylo by to o něčem jiném. Ubytoval bych se na TPC Sawgraas nebo na Bay Hill a objížděl top resorty po celé Floridě. To by byla situace, kdybych do toho šel znova.
Upraveno moderátorem:
